Kostel sv. Vavřince, jáhna a mučedníka v Kostomlatech pod Milešovkou Podle některých zdrojů byl kostel postaven před rokem 1230, ale jako o farním nacházíme zmínku až z popisu pražské diecéze z let 1344-1350, kdy náležel pod pod bílinský dekanát a archidiakonát. Prvním po jménu známým plebánem byl Bohunko či Bohuněk. 20. ledna 1370 byl za zdejšího plebána podán kněz Jan z Teplic. Roku 1413 byl jako kostomlatský farář zmíněn kněz Klement (též Clemens). 12. září 1415 byl podán kněz Jan z Kralovic. Během husitských válek přišel o faru a za třicetileté války se stal pouhou filiálkou bořislavského chrámu Páně, když nebyla zdejší fara řadu let osazena. Předtím zde dlouho pobýval luteránský kazatel a stejně smýšlející učitel. To místo bylo nazýváno "skutečným hnízdem pro kacíře". Pastorační péči dočasně zajišťovali faráři z Teplic a později různí administrátoři, např. v roce 1656 šlo o osecké cisterciáky. Oficiálně se stal filiálním roku 1629. Teprve v roce 1724 získal díky Janu Filipovi hraběti z Clary-Aldringenu vlastní správu, z níž se… Podle některých zdrojů byl kostel postaven před rokem 1230, ale jako o farním nacházíme zmínku až z popisu pražské diecéze z let 1344-1350, kdy náležel pod pod bílinský dekanát a archidiakonát. Prvním po jménu známým plebánem byl Bohunko či Bohuněk. 20. ledna 1370 byl za zdejšího plebána podán kněz Jan z Teplic. Roku 1413 byl jako kostomlatský farář zmíněn kněz Klement (též Clemens). 12. září 1415 byl podán kněz Jan z Kralovic. Během husitských válek přišel o faru a za třicetileté války se stal pouhou filiálkou bořislavského chrámu Páně, když nebyla zdejší fara řadu let osazena. Předtím zde dlouho pobýval luteránský kazatel a stejně smýšlející učitel. To místo bylo nazýváno "skutečným hnízdem pro kacíře". Pastorační péči dočasně zajišťovali faráři z Teplic a později různí administrátoři, např. v roce 1656 šlo o osecké cisterciáky. Oficiálně se stal filiálním roku 1629. Teprve v roce 1724 získal díky Janu Filipovi hraběti z Clary-Aldringenu vlastní správu, z níž se…