Divec O tom, jak vzniklo pojmenování této vsi, se vedou spory již staletí. Někteří tvrdí, že pochází od toho, že se zde lidé divili všemu novému, jiní jsou naopak názoru, že zde žili divocí lidé, což podporuje také prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. díl. A-H":"Divec (lid. Dívec, v Dívci, do Dívce, Dívečák), ves 7 km sv. od Hradce Králové: 1417 villarum Bukowine et Dywecz, Sedl. z A. schwarz. v Třeb.; 1500 ves Zdívce (k Červ. Hoře), RT. II, 528; 1654 a 1790 Diwecz, BR. XII, 971 a Schaller XV, 250; úř. 1854 Divce, 1886 Divec.Jako slova stařec, slepec, věštec a p. vznikla z adj. starý, slepý, věští a p., tak jm. Divec vzniklo zpodstatňující příponou -ьcь ze stč. adj. diví ʻdivokýʼ, stsl. divьjь ʻwildʼ. Bylo to tedy prvotně příjmení usedlíkovo."Podobně se vyjadřuje František Ladislav Sál ve své publikaci "Pohádky, pověsti a národní písně Královéhradeckého kraje. Díl I.": … O tom, jak vzniklo pojmenování této vsi, se vedou spory již staletí. Někteří tvrdí, že pochází od toho, že se zde lidé divili všemu novému, jiní jsou naopak názoru, že zde žili divocí lidé, což podporuje také prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. díl. A-H":"Divec (lid. Dívec, v Dívci, do Dívce, Dívečák), ves 7 km sv. od Hradce Králové: 1417 villarum Bukowine et Dywecz, Sedl. z A. schwarz. v Třeb.; 1500 ves Zdívce (k Červ. Hoře), RT. II, 528; 1654 a 1790 Diwecz, BR. XII, 971 a Schaller XV, 250; úř. 1854 Divce, 1886 Divec.Jako slova stařec, slepec, věštec a p. vznikla z adj. starý, slepý, věští a p., tak jm. Divec vzniklo zpodstatňující příponou -ьcь ze stč. adj. diví ʻdivokýʼ, stsl. divьjь ʻwildʼ. Bylo to tedy prvotně příjmení usedlíkovo."Podobně se vyjadřuje František Ladislav Sál ve své publikaci "Pohádky, pověsti a národní písně Královéhradeckého kraje. Díl I.": …