Kostel sv. Václava, mučedníka v Číbuzi Nejstarší zmínka o tomto kostele, jenž býval někdy označován jako skalický (1332, 1359) a někdy jako číbuzský (1361, náležel do královéhradeckého dekanátu a královéhradeckého archidiakonátu, alespoň podle popisu pražské diecéze z let 1344-1350), má být v listině papeže Bonifáce VIII., jež byla vydána 3. června 1296, v níž je vzpomenut zdejší farář Petr Machův ze Staré, který měl získal farní kostel po smrti rektora číbuzského kostela Jana řečeného Hukala. V roce 1352 odváděl kostel 15 grošů papežského desátku. Roku 1359 byl jeho patronem Mutina z Dobrušky, jenž odsouhlasil směnu far mezi plebánem Veselem a Janem z Dubence. V roce 1378 byl zdejší plebán a současně královéhradecký děkan Jan dlužen dýmné, což je dokladem jeho existence. Roku 1386 nastoupil kněz Havel, který tak vystřídal zemřelého plebána Jana. Roku 1390 nastoupil do Číbuze Konrád, dosavadní kaplan na Kosti, jenž se stal nástupcem zemřelého plebána Jana. O 2 roky později držel Číbuz a ##:a href="//www… Nejstarší zmínka o tomto kostele, jenž býval někdy označován jako skalický (1332, 1359) a někdy jako číbuzský (1361, náležel do královéhradeckého dekanátu a královéhradeckého archidiakonátu, alespoň podle popisu pražské diecéze z let 1344-1350), má být v listině papeže Bonifáce VIII., jež byla vydána 3. června 1296, v níž je vzpomenut zdejší farář Petr Machův ze Staré, který měl získal farní kostel po smrti rektora číbuzského kostela Jana řečeného Hukala. V roce 1352 odváděl kostel 15 grošů papežského desátku. Roku 1359 byl jeho patronem Mutina z Dobrušky, jenž odsouhlasil směnu far mezi plebánem Veselem a Janem z Dubence. V roce 1378 byl zdejší plebán a současně královéhradecký děkan Jan dlužen dýmné, což je dokladem jeho existence. Roku 1386 nastoupil kněz Havel, který tak vystřídal zemřelého plebána Jana. Roku 1390 nastoupil do Číbuze Konrád, dosavadní kaplan na Kosti, jenž se stal nástupcem zemřelého plebána Jana. O 2 roky později držel Číbuz a ##:a href="//www…