Kostel sv. Jana Křtitele v Holohlavech Nejstarší zpráva o kostele v Holohlavech pochází z roku 1357, pokud nepočítáme zmínku v popise pražské diecéze z let 1344-1350, kdy byl zařazen pod královéhradecký dekanát a archidiakonát. V roce 1352 bylo odsud odváděno 9 grošů papežského desátku. 30. května 1364 si směnil faru zdejší plebán Makarius (psán rovněž jako Macharias, někdy se uvádí, že ke směně došlo až o rok později) s osickým plebánem Fabianem. Roku 1365 je zmínka o nadaci k holohlavskému kostelu černožickým Matějem a holohlavským Benešem. V roce 1369 nastoupil po zemřelém plebánu Fabiánu kněz Machek. Roku 1380 zde bylo založeno Benešem z Holohlav vikářství, neboť Beneš a bratři z Holohlav věnovali kostelu na vydržování vikáře a mnohé výroční slavnosti ½ lánu pole v Holohlavech, 104 kop (snopů) ze 2 dvorů v Holohlavech a ze třetího, řeč. Verdek v Černožicích 70 kop snopů čtverého zrna: žita, pšenice, ječmene a hrachu, k tomu ještě 6 korců dědiny „očín“ zvané, louku za plebánovou stodolou, 6 ½ jitra… Nejstarší zpráva o kostele v Holohlavech pochází z roku 1357, pokud nepočítáme zmínku v popise pražské diecéze z let 1344-1350, kdy byl zařazen pod královéhradecký dekanát a archidiakonát. V roce 1352 bylo odsud odváděno 9 grošů papežského desátku. 30. května 1364 si směnil faru zdejší plebán Makarius (psán rovněž jako Macharias, někdy se uvádí, že ke směně došlo až o rok později) s osickým plebánem Fabianem. Roku 1365 je zmínka o nadaci k holohlavskému kostelu černožickým Matějem a holohlavským Benešem. V roce 1369 nastoupil po zemřelém plebánu Fabiánu kněz Machek. Roku 1380 zde bylo založeno Benešem z Holohlav vikářství, neboť Beneš a bratři z Holohlav věnovali kostelu na vydržování vikáře a mnohé výroční slavnosti ½ lánu pole v Holohlavech, 104 kop (snopů) ze 2 dvorů v Holohlavech a ze třetího, řeč. Verdek v Černožicích 70 kop snopů čtverého zrna: žita, pšenice, ječmene a hrachu, k tomu ještě 6 korců dědiny „očín“ zvané, louku za plebánovou stodolou, 6 ½ jitra…