Boreč (Borečský vrch) České středohoří každého návštěvníka zaujme kopci roztodivných tvarů i rozmístění, člověk by chtěl postupně každý z nich navštívit, protože ani jeden se nepodobá druhému a je tak unikátní lokalitou, ať již z přírodovědného hlediska, tak kvůli rozhledům do krajiny a dalším věcem. Mezi Boreč a Režný Újezd je vklíněn kopec Boreč o nadmořské výšce 449 m n. m., jemuž se jinak ještě říká Borečský vrch, na který je krásný pohled z Lovoše (570 m n. m.). Dříve byl však jmenován též jako Borečská hora, což dokazuje zmínka v knize "Severní Polabí od Litoměřic až k Hřensku. Okolí měst Ústí n. L., Teplic, Litoměřic, Podmokel a Děčína", publikované Václavem Wachsmannem v roce 1888: "Východně od Sutoma pod horou Borečskou, s jejíhož trichtýřovitě prohloubeného vrcholku, zvláště v zimě znatelný teplý proud vzduchu vystupuje, nalézá se vesnice Boreč; nejspíše zmíněná hora jest ne zcela ještě vyhaslá sopka. V zimě i při nejkrutějších mrazech stkví se vrchol její v jarní zeleni."… České středohoří každého návštěvníka zaujme kopci roztodivných tvarů i rozmístění, člověk by chtěl postupně každý z nich navštívit, protože ani jeden se nepodobá druhému a je tak unikátní lokalitou, ať již z přírodovědného hlediska, tak kvůli rozhledům do krajiny a dalším věcem. Mezi Boreč a Režný Újezd je vklíněn kopec Boreč o nadmořské výšce 449 m n. m., jemuž se jinak ještě říká Borečský vrch, na který je krásný pohled z Lovoše (570 m n. m.). Dříve byl však jmenován též jako Borečská hora, což dokazuje zmínka v knize "Severní Polabí od Litoměřic až k Hřensku. Okolí měst Ústí n. L., Teplic, Litoměřic, Podmokel a Děčína", publikované Václavem Wachsmannem v roce 1888: "Východně od Sutoma pod horou Borečskou, s jejíhož trichtýřovitě prohloubeného vrcholku, zvláště v zimě znatelný teplý proud vzduchu vystupuje, nalézá se vesnice Boreč; nejspíše zmíněná hora jest ne zcela ještě vyhaslá sopka. V zimě i při nejkrutějších mrazech stkví se vrchol její v jarní zeleni."…