Dům čp. 4 na nám. Československé armády v Jaroměři Tato místa byla zastavěna již v 15. století, kdy se zde nacházel gotický objekt, z něhož se do dnešní doby zachovala dispozice, sklepy a částečně obvodové zdi 1. patra. O jeho prvních majitelích nemáme žádné znalosti, teprve k roku 1576 víme, že ho ujala po matce Kateřina Rybaříková. V roce 1602 byl jeho držitelem Jan Rybařík. Během třicetileté války byl objekt zpustošen, ale podle všeho nedošlo k jeho vypálení, jako se to stalo jiným domům na náměstí, např. čp. 3 a 6-7, které byly vedeny jako pusté nebo spáleniště. Avšak v roce 1670 došlo k požáru, jemuž se čp. 4 tentokrát nevyhnulo, takže následovně musel být dům obnoven. Roku 1681 ho od Doroty Šturmové koupil Martin Rydl, jenž za něj zaplatil 330 zlatých. V roce 1722 ho ujal malíř Daniel Rydl, který byl zmíněn spolu se svým pomocníkem Jakubem Pelchofrem jako jeden z tvůrců sochy Panny Marie na náměstí, jejíž základní kámen byl položen 9. června 1721 a 8. prosince 1727 byla jaroměřským děkanem Msgre. Janem… Tato místa byla zastavěna již v 15. století, kdy se zde nacházel gotický objekt, z něhož se do dnešní doby zachovala dispozice, sklepy a částečně obvodové zdi 1. patra. O jeho prvních majitelích nemáme žádné znalosti, teprve k roku 1576 víme, že ho ujala po matce Kateřina Rybaříková. V roce 1602 byl jeho držitelem Jan Rybařík. Během třicetileté války byl objekt zpustošen, ale podle všeho nedošlo k jeho vypálení, jako se to stalo jiným domům na náměstí, např. čp. 3 a 6-7, které byly vedeny jako pusté nebo spáleniště. Avšak v roce 1670 došlo k požáru, jemuž se čp. 4 tentokrát nevyhnulo, takže následovně musel být dům obnoven. Roku 1681 ho od Doroty Šturmové koupil Martin Rydl, jenž za něj zaplatil 330 zlatých. V roce 1722 ho ujal malíř Daniel Rydl, který byl zmíněn spolu se svým pomocníkem Jakubem Pelchofrem jako jeden z tvůrců sochy Panny Marie na náměstí, jejíž základní kámen byl položen 9. června 1721 a 8. prosince 1727 byla jaroměřským děkanem Msgre. Janem…