Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola ve Vysokém Újezdě nad Dědinou Nejprve zde stál dřevěný kostel, jenž byl zasvěcen sv. Klimentu. Z něho se zachovala až do 18. století dřevěná kostelnice a zvonice. Současný chrám vznikl nejspíše v souvislosti s působením cisterciáckého kláštera Svaté Pole ve 2. polovině 12. století. Někdy se udává rok 1150, případně různá období kolem tohoto roku. Ke kostelu se vztahuje pověst o tajné spojovací chodbě z kláštera svatopolského na Újezd, v níž měly být uschovány poklady kláštera i se zlatou kvočnou a s dvanácti kuřátky. V knihách zřizovacích pražského arcibiskupství se o tomto svatostánku objevuje zpráva k roku 1350, kdy měl již svého plebána a v roce 1384 náležel k dobrušskému dekanátu. Roku 1358 byl zdejší plebán Půta úvodcem v Třebechovicích pod Orebem. V roce 1369 bylo z Vysokého Újezda odváděno 6 grošů papežského desátku. Roku 1380 si směnil místo Šimon, kanovník u sv. Jiří v Praze s plebánem Benešem. V 80. letech 14. století byl opraven a po požáru v 15. století byla přistavěna horní část… Nejprve zde stál dřevěný kostel, jenž byl zasvěcen sv. Klimentu. Z něho se zachovala až do 18. století dřevěná kostelnice a zvonice. Současný chrám vznikl nejspíše v souvislosti s působením cisterciáckého kláštera Svaté Pole ve 2. polovině 12. století. Někdy se udává rok 1150, případně různá období kolem tohoto roku. Ke kostelu se vztahuje pověst o tajné spojovací chodbě z kláštera svatopolského na Újezd, v níž měly být uschovány poklady kláštera i se zlatou kvočnou a s dvanácti kuřátky. V knihách zřizovacích pražského arcibiskupství se o tomto svatostánku objevuje zpráva k roku 1350, kdy měl již svého plebána a v roce 1384 náležel k dobrušskému dekanátu. Roku 1358 byl zdejší plebán Půta úvodcem v Třebechovicích pod Orebem. V roce 1369 bylo z Vysokého Újezda odváděno 6 grošů papežského desátku. Roku 1380 si směnil místo Šimon, kanovník u sv. Jiří v Praze s plebánem Benešem. V 80. letech 14. století byl opraven a po požáru v 15. století byla přistavěna horní část…