Kostel sv. Markéty, panny a mučednice ve Vysočanech Zdejší chrám Páně býval farním již ve 14. století, kdy bylo vysočanské zboží i podací královským majetkem, ale podle nepřímých důkazů zde mohl stávat již počátkem 13. století. V roce 1350 náležel pod bydžovský dekanát a královéhradecký archidiakonát, přičemž o 19 let později bylo odsud odváděno 12 grošů papežského desátku. Roku 1364 byl Benešem z Vartenberka podán na místo zemřelého plebána Příbka (též psáno jako Příbyka) kněz Racek. Když i on zemřel, tak ho 19. listopadu 1372 nahradil kněz Zdislav. O plebánu Zdeňkovi máme zprávu z roku 1378, kdy se vyskytuje jako svědek v církevních soudních aktech. V roce 1389 nastoupil po zemřelém plebánu Janu Skartu kněz Jan a po jeho smrti ho roku 1414 zastoupil kněz Filip. Ten v roce 1415 rezignoval a jeho nástupcem se stal kněz Martin. Ještě téhož roku však zemřel a vysočanským plebánem se stal kněz Václav, přičemž do svého úřadu byl uváděn bydžovským plebánem. Podle některých zdrojů došlo k opravě svatostánku roku 1442,… Zdejší chrám Páně býval farním již ve 14. století, kdy bylo vysočanské zboží i podací královským majetkem, ale podle nepřímých důkazů zde mohl stávat již počátkem 13. století. V roce 1350 náležel pod bydžovský dekanát a královéhradecký archidiakonát, přičemž o 19 let později bylo odsud odváděno 12 grošů papežského desátku. Roku 1364 byl Benešem z Vartenberka podán na místo zemřelého plebána Příbka (též psáno jako Příbyka) kněz Racek. Když i on zemřel, tak ho 19. listopadu 1372 nahradil kněz Zdislav. O plebánu Zdeňkovi máme zprávu z roku 1378, kdy se vyskytuje jako svědek v církevních soudních aktech. V roce 1389 nastoupil po zemřelém plebánu Janu Skartu kněz Jan a po jeho smrti ho roku 1414 zastoupil kněz Filip. Ten v roce 1415 rezignoval a jeho nástupcem se stal kněz Martin. Ještě téhož roku však zemřel a vysočanským plebánem se stal kněz Václav, přičemž do svého úřadu byl uváděn bydžovským plebánem. Podle některých zdrojů došlo k opravě svatostánku roku 1442,…