Kostel sv. Václava, mučedníka v Jezbořicích O Jezbořicích má být zmínka již k roku 1050, kdy byl jezbořický újezd (praedium Jhessutborici) věnován k olomouckému biskupství. V roce 1364 byl zdejším plebánem Jakub Vigandův, o němž je řeč ještě o 10 let později, kdy měl provizi k proboštství v Olbramově kostele, ač již držel farní kostel v Kojetíně a Jezbořicích. Jelikož se očekávalo, že jezbořický kostel bude uprázdněn, providoval k němu papež Mikoláše Ulmanova z Nového Města, který však zemřel dříve, než se ujal výše jmenovaného chrámu Páně. Roku 1399 je zmínka o plebánu Jakubovi, jemuž olomoucký biskup dovolil, aby jím zakoupené role byly věnovány kostelu. O stejnojmenném plebánovi je zmínka též v roce 1403, kdy byl veden v soudních aktech jako svědek. Roku 1409 si směnil faru jezbořický plebán Václav Sláma s chotěbořským farářem Jiřím. Všechny tyto informace jsou však poněkud rozporné a k nim můžeme ještě zařadit vyprávění Hájkovy kroniky, podle níž stával v Jezbořicích templářský klášter s tvrzí a kaplí s… O Jezbořicích má být zmínka již k roku 1050, kdy byl jezbořický újezd (praedium Jhessutborici) věnován k olomouckému biskupství. V roce 1364 byl zdejším plebánem Jakub Vigandův, o němž je řeč ještě o 10 let později, kdy měl provizi k proboštství v Olbramově kostele, ač již držel farní kostel v Kojetíně a Jezbořicích. Jelikož se očekávalo, že jezbořický kostel bude uprázdněn, providoval k němu papež Mikoláše Ulmanova z Nového Města, který však zemřel dříve, než se ujal výše jmenovaného chrámu Páně. Roku 1399 je zmínka o plebánu Jakubovi, jemuž olomoucký biskup dovolil, aby jím zakoupené role byly věnovány kostelu. O stejnojmenném plebánovi je zmínka též v roce 1403, kdy byl veden v soudních aktech jako svědek. Roku 1409 si směnil faru jezbořický plebán Václav Sláma s chotěbořským farářem Jiřím. Všechny tyto informace jsou však poněkud rozporné a k nim můžeme ještě zařadit vyprávění Hájkovy kroniky, podle níž stával v Jezbořicích templářský klášter s tvrzí a kaplí s…