Kostel sv. Víta, mučedníka v Morašicích Jako u všech ostatních kostelů v Čechách, tak i u tohoto můžeme říci, že byl již v roce 1350 farním, což nám přináší popis pražské diecéze, který byl vyhotoven v rozmezí let 1344-1350. Tehdy náležel pod chrudimský dekanát a královéhradecký archidiakonát, odkud byl přeřazen k litomyšlskému biskupství. Odhaduje se, že k jeho výstavbě došlo ve 2. čtvrtině 14. století, ale někteří autoři soudí, že je ještě starší. Věž a severní portál vznikly ve 3. čtvrtině téhož století. Prvním známým patronem tohoto chrámu Páně byl roku 1382 Hereš z Morašic. Během husitských válek fara zanikla a v 15. a 16. století byl kostel filiálním do Rozhovic (tamní farář býval i domácím kaplanem pánů Morašic) a následně do Heřmanova Městce. V roce 1493 nacházíme zmínku o úroku z Bylan pro zdejší kostel, ale vzhledem k období, tak se muselo jednat o úrok, jenž byl přiznán ještě před husitskými válkami. Mnoho věcí však z tohoto období nevíme, zejména ještě díky tomu, že dochází kolikrát k záměnám… Jako u všech ostatních kostelů v Čechách, tak i u tohoto můžeme říci, že byl již v roce 1350 farním, což nám přináší popis pražské diecéze, který byl vyhotoven v rozmezí let 1344-1350. Tehdy náležel pod chrudimský dekanát a královéhradecký archidiakonát, odkud byl přeřazen k litomyšlskému biskupství. Odhaduje se, že k jeho výstavbě došlo ve 2. čtvrtině 14. století, ale někteří autoři soudí, že je ještě starší. Věž a severní portál vznikly ve 3. čtvrtině téhož století. Prvním známým patronem tohoto chrámu Páně byl roku 1382 Hereš z Morašic. Během husitských válek fara zanikla a v 15. a 16. století byl kostel filiálním do Rozhovic (tamní farář býval i domácím kaplanem pánů Morašic) a následně do Heřmanova Městce. V roce 1493 nacházíme zmínku o úroku z Bylan pro zdejší kostel, ale vzhledem k období, tak se muselo jednat o úrok, jenž byl přiznán ještě před husitskými válkami. Mnoho věcí však z tohoto období nevíme, zejména ještě díky tomu, že dochází kolikrát k záměnám…