Kostel Povýšení sv. Kříže v Třebosicích Podle odložené, ale zachované románské křtitelnice, se soudí, že původní chrám Páně byl vystavěn již v románském slohu, ale kvůli pozdějšímu nárůstu obyvatelstva ve farnosti byl zbořen a nahrazen gotickým objektem. První zmínka o něm pochází z popisu pražské diecéze z let 1344-1350 a z konfirmačních knih z roku 1375, kdy již byl dávno farním a patřil pod královéhradecký archidiakonát a chrudimský dekanát, s nímž byl listinou ze 4. listopadu 1350 postoupen k litomyšlskému biskupství. Ze zdejších plebánů známe po jménu faráře Jana, který byl v roce 1398 podepsán jako komisař na rosické desátkové listině. Později zde bylo založeno kaplanství, neboť roku 1411 byl na turkovické listině podepsán Otík, kaplan v Třebosicích (psáno jako "in Nemossicz"). Během 15. a 16. století měl faráře podobojí a počátkem 17. století evangelické správce. V roce 1548 byl třebosickým farářem Jan Uzda a roku 1612 Jan Nason (psán někde i jako Wason) Landskronský, jenž si téhož roku koupil s… Podle odložené, ale zachované románské křtitelnice, se soudí, že původní chrám Páně byl vystavěn již v románském slohu, ale kvůli pozdějšímu nárůstu obyvatelstva ve farnosti byl zbořen a nahrazen gotickým objektem. První zmínka o něm pochází z popisu pražské diecéze z let 1344-1350 a z konfirmačních knih z roku 1375, kdy již byl dávno farním a patřil pod královéhradecký archidiakonát a chrudimský dekanát, s nímž byl listinou ze 4. listopadu 1350 postoupen k litomyšlskému biskupství. Ze zdejších plebánů známe po jménu faráře Jana, který byl v roce 1398 podepsán jako komisař na rosické desátkové listině. Později zde bylo založeno kaplanství, neboť roku 1411 byl na turkovické listině podepsán Otík, kaplan v Třebosicích (psáno jako "in Nemossicz"). Během 15. a 16. století měl faráře podobojí a počátkem 17. století evangelické správce. V roce 1548 byl třebosickým farářem Jan Uzda a roku 1612 Jan Nason (psán někde i jako Wason) Landskronský, jenž si téhož roku koupil s…