Sousoší Nejsvětější Trojice v Třebechovicích pod Orebem Toto barokní pískovcové sousoší, jež zpodobňuje Otce, Syna a Ducha svatého, má pocházet z roku 1749 (některé prameny ho datují do roku 1750, Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století od Antonína Cechnera jej klade dokonce do roku 1740 a hovoří o něm, že je „nevalné ceny“) a vytvořeno bylo nejspíše v dílně bratří Pacáků. Tyto nesrovnalosti pocházejí z různých výkladů chronogramu, který se nachází na podstavci: „PatrIs NatI ProCeDentIs sabVtrogVe TrI VnIVs DeI PerennI HonorI CIVes posVerVnt DeVotI.“Mnozí tvrdí, že jeho autorem mohl být sám František Pacák. Ludvík Domečka s Františkem Ladislavem Sálem ve svém díle „Královéhradecko. I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého“ o něm tvrdí pouze toto: „Barokní pískovcová socha sv. Trojice na témž náměstí je z r. 1749 a obnovena byla r. 1832.“Jisté je pouze to, že je upomínkou na činnost zdejšího literátského Bratrstva… Toto barokní pískovcové sousoší, jež zpodobňuje Otce, Syna a Ducha svatého, má pocházet z roku 1749 (některé prameny ho datují do roku 1750, Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století od Antonína Cechnera jej klade dokonce do roku 1740 a hovoří o něm, že je „nevalné ceny“) a vytvořeno bylo nejspíše v dílně bratří Pacáků. Tyto nesrovnalosti pocházejí z různých výkladů chronogramu, který se nachází na podstavci: „PatrIs NatI ProCeDentIs sabVtrogVe TrI VnIVs DeI PerennI HonorI CIVes posVerVnt DeVotI.“Mnozí tvrdí, že jeho autorem mohl být sám František Pacák. Ludvík Domečka s Františkem Ladislavem Sálem ve svém díle „Královéhradecko. I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého“ o něm tvrdí pouze toto: „Barokní pískovcová socha sv. Trojice na témž náměstí je z r. 1749 a obnovena byla r. 1832.“Jisté je pouze to, že je upomínkou na činnost zdejšího literátského Bratrstva…