Evangelický chrám helvetského vyznání, tzv. „prostřední kostel“ v Černilově Evangelický sbor helvetského vyznání byl ustaven v Černilově 16. srpna 1784 a jeho prvním duchovním se stal Michal Viczcencz (Vincenc, píše se i Vicenc, 22. října 1786-19. února 1787) z Uher. Kostel byl vybudován o 2 roky později. K jeho posvěcení došlo 5. listopadu 1786. Celý byl ze dřeva, teprve později byl na třtinu nahozen a obílen. Měl jen jedny dveře a to na opačné straně než vchod do nynějšího kostela. Uvnitř byly 2 kruchty a celé vnitřní uspořádání bylo velmi prosté, aby neodporovalo všem nařízením o tolerančních modlitebnách. Po faráři Viczcenczovi nastoupil Emerich Csider, za něhož byla vybudována dřevěná fara. Od 21. září 1787 do 10. června 1793 tu působil Mikuláš Toronyay, za něhož byla znovu přestavěna fara. Poté byl až do 28. května 1800 farářem Štěpán Rimanyi. Jeho nástupcem byl Jan Pail, jenž byl farářem do roku 1802. Toho vystřídal Ondřej Ákos, který v Černilově setrval do roku 1815. 1. srpna 1815 se stal farářem Jan Košut, jenž tu vydržel až do… Evangelický sbor helvetského vyznání byl ustaven v Černilově 16. srpna 1784 a jeho prvním duchovním se stal Michal Viczcencz (Vincenc, píše se i Vicenc, 22. října 1786-19. února 1787) z Uher. Kostel byl vybudován o 2 roky později. K jeho posvěcení došlo 5. listopadu 1786. Celý byl ze dřeva, teprve později byl na třtinu nahozen a obílen. Měl jen jedny dveře a to na opačné straně než vchod do nynějšího kostela. Uvnitř byly 2 kruchty a celé vnitřní uspořádání bylo velmi prosté, aby neodporovalo všem nařízením o tolerančních modlitebnách. Po faráři Viczcenczovi nastoupil Emerich Csider, za něhož byla vybudována dřevěná fara. Od 21. září 1787 do 10. června 1793 tu působil Mikuláš Toronyay, za něhož byla znovu přestavěna fara. Poté byl až do 28. května 1800 farářem Štěpán Rimanyi. Jeho nástupcem byl Jan Pail, jenž byl farářem do roku 1802. Toho vystřídal Ondřej Ákos, který v Černilově setrval do roku 1815. 1. srpna 1815 se stal farářem Jan Košut, jenž tu vydržel až do…