Nádraží v Pačejově a také místní děti. Nadpis naznačuje, že nádraží má něco společného s dětmi z Pačejova. Ale je třeba začít v době, kdy se začala stavět železnice. V roce 1866 získala koncesi společnost Dráha císaře Františka Josefa ( KFJB). Společnost provozovala železniční dopravu mezi Prahou a Vídní a mezi Chebem a Českými Budějovicemi. Mezi koncesionáře patřilo několik významných šlechticů a tak se zrodila i přezdívka „knížecí dráha“. Stavba železniční tratě byla zahájena 1. dubna 1867 a zahajovací výkop provedl kníže Jan Adolf Schwarzenberg. Už v září tohoto roku byly položeny koleje a 27.7. 1868 přijela do stanice Olšany zkušební lokomotiva. V srpnu přijel slavnostní vlak a pravidelný provoz byl zahájen 1. září 1868. Kromě železnice byly postaveny budova nádraží, poštovní a telegrafní stanice, sklady a dům pro zaměstnance. Mimo to byly postaveny dva hotely. Po vzniku republiky přešly železnice pod správu státu. Ke konci druhé světové války v dubnu 1945 bylo nádraží… Nadpis naznačuje, že nádraží má něco společného s dětmi z Pačejova. Ale je třeba začít v době, kdy se začala stavět železnice. V roce 1866 získala koncesi společnost Dráha císaře Františka Josefa ( KFJB). Společnost provozovala železniční dopravu mezi Prahou a Vídní a mezi Chebem a Českými Budějovicemi. Mezi koncesionáře patřilo několik významných šlechticů a tak se zrodila i přezdívka „knížecí dráha“. Stavba železniční tratě byla zahájena 1. dubna 1867 a zahajovací výkop provedl kníže Jan Adolf Schwarzenberg. Už v září tohoto roku byly položeny koleje a 27.7. 1868 přijela do stanice Olšany zkušební lokomotiva. V srpnu přijel slavnostní vlak a pravidelný provoz byl zahájen 1. září 1868. Kromě železnice byly postaveny budova nádraží, poštovní a telegrafní stanice, sklady a dům pro zaměstnance. Mimo to byly postaveny dva hotely. Po vzniku republiky přešly železnice pod správu státu. Ke konci druhé světové války v dubnu 1945 bylo nádraží…