Starý židovský hřbitov v Roudnici nad Labem Židé přicházeli do Čech již v raném středověku a tak tomu muselo být též v Roudnici nad Labem, i když tuto možnost nemůžeme listinně nijak potvrdit, protože první zmínku o židovském osídlení Roudnice nad Labem máme až z 19. listopadu 1541, kdy byli Židé neodůvodněně podezřelí ze spojenectví s Turky a ze zakládání ohňů na jejich objednávku. Kolik jich tehdy bylo zbito, zda nějaký Žid na toto doplatil životem, tak to se dnes již nedozvíme. Další zprávy pak nalezneme z několika listin z roku 1595, v nichž se hovoří o tom, že roudnická vrchnost obnovila místním Židům již dříve udělená privilegia. Zuřivá katolička Polyxena z Lobkovic, předtím z Rožmberka, rozená z Pernštejna totiž nejprve rozkázala Židy vypovědět z města. Ti se však na ni obrátili s žádostí, aby zde mohli zůstat. Úpěnlivé prosby byly nakonec vyslyšeny, a tak roudničtí Židé zůstali ve svých domech a provozovali nadále své živnosti.Jejich původní ghetto se 24 domy, modlitebnou, školou a "domem… Židé přicházeli do Čech již v raném středověku a tak tomu muselo být též v Roudnici nad Labem, i když tuto možnost nemůžeme listinně nijak potvrdit, protože první zmínku o židovském osídlení Roudnice nad Labem máme až z 19. listopadu 1541, kdy byli Židé neodůvodněně podezřelí ze spojenectví s Turky a ze zakládání ohňů na jejich objednávku. Kolik jich tehdy bylo zbito, zda nějaký Žid na toto doplatil životem, tak to se dnes již nedozvíme. Další zprávy pak nalezneme z několika listin z roku 1595, v nichž se hovoří o tom, že roudnická vrchnost obnovila místním Židům již dříve udělená privilegia. Zuřivá katolička Polyxena z Lobkovic, předtím z Rožmberka, rozená z Pernštejna totiž nejprve rozkázala Židy vypovědět z města. Ti se však na ni obrátili s žádostí, aby zde mohli zůstat. Úpěnlivé prosby byly nakonec vyslyšeny, a tak roudničtí Židé zůstali ve svých domech a provozovali nadále své živnosti.Jejich původní ghetto se 24 domy, modlitebnou, školou a "domem…