Rozcestí U křivé lípy Tato místa v novohradeckých lesích byla takto pojmenována od staré památné lípy, která tu křivolace rostla (František Tichý ji popsal jako strom „hned od spodiny křivý a nahnutý“, jenž měl na kmenu sukovitý výrůstek s dvojicí větví, což mělo připomínat jelení hlavu s parohy) minimálně od počátku 17. století, což dokazuje i citace z knihy „Nový Hradec Králové 1930“ od Františka Pitaše: „Lesy u Nového Hradce jsou většinou jehličnaté, ačkoli se dnes dává přednost smíšenému porostu. Jsou zde vedle borovic, jedlí, smrků i modřínů též břízky, doubky, buky, habry, olše a j. V Černé stráni je t. zv. Křivá lípa (leč č. 97), 300letá. Černá stráň je jaksi nejhlubší v I. tř. bonitní a také na floru nejúrodnější částí hradeckých lesů. Jsou zde dosud zbytky bukového lesa dosti starého. Pod Černou strání bývala asi obora v díle, který se r. 1785 nazývá Ohradou starou. Též v lese u Zeleného sloupku byla bažantnice, jak svědčí dosud užívaný název jeho Bažantnice.“ Podobně hovoří… Tato místa v novohradeckých lesích byla takto pojmenována od staré památné lípy, která tu křivolace rostla (František Tichý ji popsal jako strom „hned od spodiny křivý a nahnutý“, jenž měl na kmenu sukovitý výrůstek s dvojicí větví, což mělo připomínat jelení hlavu s parohy) minimálně od počátku 17. století, což dokazuje i citace z knihy „Nový Hradec Králové 1930“ od Františka Pitaše: „Lesy u Nového Hradce jsou většinou jehličnaté, ačkoli se dnes dává přednost smíšenému porostu. Jsou zde vedle borovic, jedlí, smrků i modřínů též břízky, doubky, buky, habry, olše a j. V Černé stráni je t. zv. Křivá lípa (leč č. 97), 300letá. Černá stráň je jaksi nejhlubší v I. tř. bonitní a také na floru nejúrodnější částí hradeckých lesů. Jsou zde dosud zbytky bukového lesa dosti starého. Pod Černou strání bývala asi obora v díle, který se r. 1785 nazývá Ohradou starou. Též v lese u Zeleného sloupku byla bažantnice, jak svědčí dosud užívaný název jeho Bažantnice.“ Podobně hovoří…