Za pamětihodnostmi slováckých Březolup Z Bílovic jsem se v Březolupech autobusem ocitl coby dup. Jejich střed je od sousední obce vzdálen sotva 2.5 km, ale obyvatelé obou velikých slováckých dědin si na sebe nemůžou ani na dálku zahalekat. V tom jim totiž brání holé kopčisko (na temeni s menším průmyslovým areálkem) od sebe je oddělující, na které jsme se „jeďa“ z Bílovic napřed museli s busem vyšplhat. Při klesání do Březolup vynikl i zcela jiný ráz obce. Je sice kol dokola rovněž lemována táhlými svahy Vizovické vrchoviny, ale tyhle už nejsou využívány pouze k pěstování zemědělských plodin a chovu dobytka a hlavně na sever od dědiny jsou porostlé rozsáhlejšími hvozdy.   Území Březolup bylo obýváno již v době před dvěma tisíci lety, jak dokládají archeologické nálezy lidu s keramikou zvoncových pohárů. V análech se o vsi objevuje první zmínka roku 1261, kdy ji brumovský kastelán Smil ze Střílek věnoval vizovickému cisterciáckému klášteru. Ve 14.století byly Březolupy rozděleny mezi několik… Z Bílovic jsem se v Březolupech autobusem ocitl coby dup. Jejich střed je od sousední obce vzdálen sotva 2.5 km, ale obyvatelé obou velikých slováckých dědin si na sebe nemůžou ani na dálku zahalekat. V tom jim totiž brání holé kopčisko (na temeni s menším průmyslovým areálkem) od sebe je oddělující, na které jsme se „jeďa“ z Bílovic napřed museli s busem vyšplhat. Při klesání do Březolup vynikl i zcela jiný ráz obce. Je sice kol dokola rovněž lemována táhlými svahy Vizovické vrchoviny, ale tyhle už nejsou využívány pouze k pěstování zemědělských plodin a chovu dobytka a hlavně na sever od dědiny jsou porostlé rozsáhlejšími hvozdy.   Území Březolup bylo obýváno již v době před dvěma tisíci lety, jak dokládají archeologické nálezy lidu s keramikou zvoncových pohárů. V análech se o vsi objevuje první zmínka roku 1261, kdy ji brumovský kastelán Smil ze Střílek věnoval vizovickému cisterciáckému klášteru. Ve 14.století byly Březolupy rozděleny mezi několik…