Mohelnice – bašta v Robotnické ulici Dodnes je celkem patrné, že historické městské jádro Mohelnice stávalo na mírně vyvýšeném návrší oproti okolnímu terénu. Jestliže založení města se klade do druhé poloviny 13. století, brzy se začalo s opevňovacími pracemi, byť podle zpráv z roku 1389 tvořil opevnění zemní val s příkopem (zřejmě s dřevěnými palisádami). Nicméně již konec 14 a počátek 15. století se dá považovat za období stavby kamenných hradeb, jejichž dokončení vyvrcholilo v 16. století. Průběžně byly ještě hradby doplňovány nejdříve hranolovými věžemi, později o půlkruhovými baštami. Jako materiál byl používán nejčastěji lomový kámen. Hradby měl střední výšku 2,5-3 m, někdy i více (podle terénu). Po požáru města roku 1739 se postupně začalo opevnění rozebírat, válečné manévry již tehdy dostaly jinou podobu spíše polních bitev než obléhaní nějakých sídel. Velké části hradeb byly rozebrány v letech 1910-11. Dodnes se dochoval poměrně ucelený zbytek opevnění na původně severozápadní straně města, včetně jedné brány (Vodní… Dodnes je celkem patrné, že historické městské jádro Mohelnice stávalo na mírně vyvýšeném návrší oproti okolnímu terénu. Jestliže založení města se klade do druhé poloviny 13. století, brzy se začalo s opevňovacími pracemi, byť podle zpráv z roku 1389 tvořil opevnění zemní val s příkopem (zřejmě s dřevěnými palisádami). Nicméně již konec 14 a počátek 15. století se dá považovat za období stavby kamenných hradeb, jejichž dokončení vyvrcholilo v 16. století. Průběžně byly ještě hradby doplňovány nejdříve hranolovými věžemi, později o půlkruhovými baštami. Jako materiál byl používán nejčastěji lomový kámen. Hradby měl střední výšku 2,5-3 m, někdy i více (podle terénu). Po požáru města roku 1739 se postupně začalo opevnění rozebírat, válečné manévry již tehdy dostaly jinou podobu spíše polních bitev než obléhaní nějakých sídel. Velké části hradeb byly rozebrány v letech 1910-11. Dodnes se dochoval poměrně ucelený zbytek opevnění na původně severozápadní straně města, včetně jedné brány (Vodní…