Kostel sv. Václava v Horních Ředicích První zmínka o kostele, který je řazen mezi kostely opevněné (ecclesia incastellata, spolu se hřbitovem byl opevněn téměř 6 m širokým a asi 3 m hlubokým příkopem a náspy, jejichž zbytky jsou stále ještě patrné na západní straně), je z roku 1350, kdy byl jako farní odstoupen z mýtského dekanátu k litomyšlskému biskupství. V roce 1390 si ředický farář Jan změnil své místo s Janem, plebánem v Pecce. Ten si o rok později vyměnil místo s nejmenovaným oltářníkem (altaristou) sv. Trojice v Lípě. Roku 1393 si plebán Mikuláš směnil místo s Matějem, oltářníkem v Rychnově. Během husitství zanikla zdejší fara, nějakou dobu tu působili kněží podobojí a nakonec došlo k připojení kostela jako filiálky k Holicím. Sama fara byla prodána sedláky již v roce 1556, čímž úplně zanikla. O 10 let později došlo k vyloupení kostela, o čemž nalezneme zmínku v souvislosti s pardubickým útrpným právem. Tehdy došlo k odcizení dvojice stříbrných kalichů a lžiček, komží (oblečení ministrantů),… První zmínka o kostele, který je řazen mezi kostely opevněné (ecclesia incastellata, spolu se hřbitovem byl opevněn téměř 6 m širokým a asi 3 m hlubokým příkopem a náspy, jejichž zbytky jsou stále ještě patrné na západní straně), je z roku 1350, kdy byl jako farní odstoupen z mýtského dekanátu k litomyšlskému biskupství. V roce 1390 si ředický farář Jan změnil své místo s Janem, plebánem v Pecce. Ten si o rok později vyměnil místo s nejmenovaným oltářníkem (altaristou) sv. Trojice v Lípě. Roku 1393 si plebán Mikuláš směnil místo s Matějem, oltářníkem v Rychnově. Během husitství zanikla zdejší fara, nějakou dobu tu působili kněží podobojí a nakonec došlo k připojení kostela jako filiálky k Holicím. Sama fara byla prodána sedláky již v roce 1556, čímž úplně zanikla. O 10 let později došlo k vyloupení kostela, o čemž nalezneme zmínku v souvislosti s pardubickým útrpným právem. Tehdy došlo k odcizení dvojice stříbrných kalichů a lžiček, komží (oblečení ministrantů),…