Kostel sv. Václava ve Vápenném Podole Původně se v této vsi žádný kostel nenacházel a ves byla přifařena k Heřmanovu Městci. Teprve v roce 1726 zde Jan Josef hrabě Špork nechal vystavět kapli, která byla zasvěcena témuž národnímu světci a měla sloužit návštěvníkům zdejších lázní, aby nemuseli za službami Božími daleko odsud. Ty zde konal kněz z Heřmanova Městce a o kapli se staral poustevník (viz https://www.vapennypodol.cz/obec/zajimavosti-v-obci/kostel-sv-vaclava-20cs.html). 28. dubna 1785 došlo ke zřízení lokalie. Prvním zdejším lokalistou byl v letech 1785-1801 P. Josef Peregrin Hrdlička (do obce se přestěhoval nastálo až v roce 1788 a celou dobu žil v lázeňském domě "U bílého lva", protože žádná fara zde neexistovala) a po něm v letech 1802-1808 P. František Richter a v letech 1808-1845 P. Jan Špringer, jenž se následně stal farářem v Heřmanově Městci, o němž koluje dodnes řada úsměvných historek. Zmiňme… Původně se v této vsi žádný kostel nenacházel a ves byla přifařena k Heřmanovu Městci. Teprve v roce 1726 zde Jan Josef hrabě Špork nechal vystavět kapli, která byla zasvěcena témuž národnímu světci a měla sloužit návštěvníkům zdejších lázní, aby nemuseli za službami Božími daleko odsud. Ty zde konal kněz z Heřmanova Městce a o kapli se staral poustevník (viz https://www.vapennypodol.cz/obec/zajimavosti-v-obci/kostel-sv-vaclava-20cs.html). 28. dubna 1785 došlo ke zřízení lokalie. Prvním zdejším lokalistou byl v letech 1785-1801 P. Josef Peregrin Hrdlička (do obce se přestěhoval nastálo až v roce 1788 a celou dobu žil v lázeňském domě "U bílého lva", protože žádná fara zde neexistovala) a po něm v letech 1802-1808 P. František Richter a v letech 1808-1845 P. Jan Špringer, jenž se následně stal farářem v Heřmanově Městci, o němž koluje dodnes řada úsměvných historek. Zmiňme…