Tišnov Předklášteří a Porta coeli Cisterciácký řád je mnišský řád, který vznikl reformou benediktýnského řádu. Roku 1098 odešel opat Robert s dalšími mnichy z benediktinského kláštera Molesme a ve francouzském Citeaux založili nový klášter, kde se rozhodli žít podle nezmírněné řehole sv. Benedikta z Nursie. Soustředili se na prostotu a chudobu v liturgii i životě bratří podle hesla sv. Benedikta „Modli se a pracuj“, latinsky „Ora et labora“. Cisterciáci byli nejenom dobrými zemědělci, ale uměli také zúrodňovat půdu, vysoušet bažiny a stavět kláštery. Za zakladatelku ženské větve je považována blahoslavená Humbelínu (1092-1136), rodná sestra svatého Bernarda. Do českých zemí přišli cisterciáci na počátku 40. let 12. století, za vlády knížete Vladislava II. Založení prvního kláštera v Sedlci inicioval olomoucký biskup Jindřich Zdík. V prvních dvou stoletích přicházeli do nově zakládaných klášterů mniši především z… Cisterciácký řád je mnišský řád, který vznikl reformou benediktýnského řádu. Roku 1098 odešel opat Robert s dalšími mnichy z benediktinského kláštera Molesme a ve francouzském Citeaux založili nový klášter, kde se rozhodli žít podle nezmírněné řehole sv. Benedikta z Nursie. Soustředili se na prostotu a chudobu v liturgii i životě bratří podle hesla sv. Benedikta „Modli se a pracuj“, latinsky „Ora et labora“. Cisterciáci byli nejenom dobrými zemědělci, ale uměli také zúrodňovat půdu, vysoušet bažiny a stavět kláštery. Za zakladatelku ženské větve je považována blahoslavená Humbelínu (1092-1136), rodná sestra svatého Bernarda. Do českých zemí přišli cisterciáci na počátku 40. let 12. století, za vlády knížete Vladislava II. Založení prvního kláštera v Sedlci inicioval olomoucký biskup Jindřich Zdík. V prvních dvou stoletích přicházeli do nově zakládaných klášterů mniši především z…