Cotkytle – Partyzánský pomník U Hranic Že byla Zábřežská vysočina oblastí, kde operovaly větší nebo menší partyzánské jednotky se celkem všeobecně ví. Ačkoliv tedy valná část území byla v záboru pohraničí, Sudet, tedy v Říši, byla zde poměrně početná česká menšina a vlastně oficiální hranice Protektorátu nebyla tak daleká, takže nebyl problém provozovat odbojovou činnost i díky možnosti úkrytů v okolních lesích. Jak se blížil konec války, činnost odbojářů nabýval větší intenzity. Občas ale došlo k k akci unáhlené, která měla až tragické následky. Myšleno ve vztahu k odbojovým příslušníkům. 7. května 1945 hlídkovala skupina partyzánů u silničky mezi Štíty (tehdy Šilperkem) a Cotkytlí poblíže výšiny s místním pojmenováním Čertův kámen (669,4 m). Byli to většinou obyvatelé nedalekého Crhova, jeden ruský voják a Karel Špies s udáním původu Jižní Afrika (zajímavá lokalizace). Po silnici se blížila malá dodávka, něco jako poštovní auto. V kabině byli vidět jen řidič a jeden voják. Partyzáni zahájili palbu, ale bohužel… Že byla Zábřežská vysočina oblastí, kde operovaly větší nebo menší partyzánské jednotky se celkem všeobecně ví. Ačkoliv tedy valná část území byla v záboru pohraničí, Sudet, tedy v Říši, byla zde poměrně početná česká menšina a vlastně oficiální hranice Protektorátu nebyla tak daleká, takže nebyl problém provozovat odbojovou činnost i díky možnosti úkrytů v okolních lesích. Jak se blížil konec války, činnost odbojářů nabýval větší intenzity. Občas ale došlo k k akci unáhlené, která měla až tragické následky. Myšleno ve vztahu k odbojovým příslušníkům. 7. května 1945 hlídkovala skupina partyzánů u silničky mezi Štíty (tehdy Šilperkem) a Cotkytlí poblíže výšiny s místním pojmenováním Čertův kámen (669,4 m). Byli to většinou obyvatelé nedalekého Crhova, jeden ruský voják a Karel Špies s udáním původu Jižní Afrika (zajímavá lokalizace). Po silnici se blížila malá dodávka, něco jako poštovní auto. V kabině byli vidět jen řidič a jeden voják. Partyzáni zahájili palbu, ale bohužel…