Skály Koukalky u Chotěboře Skupiny rulových skal při staré cestě od Chotěboře kolem kaple sv. Anny k Hornímu Sokolovci, které dosahují 499,8 m n. m. (Dolní koukalka/Kobyla); 510,7 m n. m. (Velká koukalka/Medvěd) a 514,4 m n. m. (Horní koukalka/Domino), měly získat své pojmenování po Václavu Koukalovi, jemuž měly v 16. století (jinde se uvádí až 17. století) náležet zdejší pozemky. Podle jiných zdrojů získaly své jméno od toho, že vykukovaly nad okolní krajinu a byly její dominantou. Zmínku o tom objevíme v legendě o založení výše jmenované kaple v "Prostonárodních pověstech a povídkách pro dítky", jež vycházely v sešitovém vydání v roce 1903 u místního tiskaře a nakladatele Karla Veselého: "Z husté této zeleně lesní, od města směrem na východ, vynikala skupina holých skal »Koukalky« zvaná, poněvadž zdálo se, jakoby vykukovaly holé skály ty nad vrcholy stromů". Poprvé se zapsaly do dějin tím, že byl u nich přepaden husitský jízdní oddíl, a to kutnohorskými havíři v čele s mincmistrem Mikešem… Skupiny rulových skal při staré cestě od Chotěboře kolem kaple sv. Anny k Hornímu Sokolovci, které dosahují 499,8 m n. m. (Dolní koukalka/Kobyla); 510,7 m n. m. (Velká koukalka/Medvěd) a 514,4 m n. m. (Horní koukalka/Domino), měly získat své pojmenování po Václavu Koukalovi, jemuž měly v 16. století (jinde se uvádí až 17. století) náležet zdejší pozemky. Podle jiných zdrojů získaly své jméno od toho, že vykukovaly nad okolní krajinu a byly její dominantou. Zmínku o tom objevíme v legendě o založení výše jmenované kaple v "Prostonárodních pověstech a povídkách pro dítky", jež vycházely v sešitovém vydání v roce 1903 u místního tiskaře a nakladatele Karla Veselého: "Z husté této zeleně lesní, od města směrem na východ, vynikala skupina holých skal »Koukalky« zvaná, poněvadž zdálo se, jakoby vykukovaly holé skály ty nad vrcholy stromů". Poprvé se zapsaly do dějin tím, že byl u nich přepaden husitský jízdní oddíl, a to kutnohorskými havíři v čele s mincmistrem Mikešem…