Kostel sv. Jiljí, opata v Nasavrkách První zmínku o zdejším kostele nalezneme v popisu pražské diecéze, který byl vytvořen v letech 1344-1350 za arcibiskupa Arnošta z ##:a href="//www.turistika.cz/fotogalerie/pardubice--1/detail":##Pardubic##:/a:##. Podle něho náležely Nasavrky pod chrudimský dekanát a královéhradecký archidiakonát. Další zmínka se nachází v listině z 3. prosince 1349. Následně se chrám Páně v Nasavrkách dostal k litomyšlskému biskupství. V roce 1393 si směnil zdejší plebán Jan faru s farářem Markem z Horek u Jeníkova. Ke stejné věci došlo roku 1408, tentokrát mezi plebánem Vítem a farářem Janem ze Skořenic u Chocně. Ten zde nevydržel dlouho, neboť ještě v témže roce zamířil do Stusyny u Ronova a tamní farář Václav do Nasavrk. Roku 1409 si prohodil faru plebán Václav s žehušickým farářem Hankem. Za husitských válek ztratil kostel vlastní faru a později byl obsluhován kněžími podobojí. V pobělohorském období byly odtud v roce 1623 vypuzeni utrakvističtí kněží a o 3 roky později se stal… První zmínku o zdejším kostele nalezneme v popisu pražské diecéze, který byl vytvořen v letech 1344-1350 za arcibiskupa Arnošta z ##:a href="//www.turistika.cz/fotogalerie/pardubice--1/detail":##Pardubic##:/a:##. Podle něho náležely Nasavrky pod chrudimský dekanát a královéhradecký archidiakonát. Další zmínka se nachází v listině z 3. prosince 1349. Následně se chrám Páně v Nasavrkách dostal k litomyšlskému biskupství. V roce 1393 si směnil zdejší plebán Jan faru s farářem Markem z Horek u Jeníkova. Ke stejné věci došlo roku 1408, tentokrát mezi plebánem Vítem a farářem Janem ze Skořenic u Chocně. Ten zde nevydržel dlouho, neboť ještě v témže roce zamířil do Stusyny u Ronova a tamní farář Václav do Nasavrk. Roku 1409 si prohodil faru plebán Václav s žehušickým farářem Hankem. Za husitských válek ztratil kostel vlastní faru a později byl obsluhován kněžími podobojí. V pobělohorském období byly odtud v roce 1623 vypuzeni utrakvističtí kněží a o 3 roky později se stal…