Kostel sv. Matouše, apoštola a evangelisty v Míčově Zdejší chrám Páně byl farním již v 1. polovině 14. století, když v letech 1349-1350 spadal pod chrudimský dekanát a královéhradecký archidiakonát. Důkazy o tom máme z listin z 3. prosince 1349 a 4. listopadu 1350. Zprávu o prvním zdejším plebánovi máme z 22. října 1358, kdy zemřelého faráře Jana nahradil stejnojmenný kněz ze Štěpánova v pražské diecézi. Když tento v roce 1377 zemřel, byl na jeho místo podán 23. března 1377 štěpánovský plebán Martin. 18. září 1391 se stal mělnickým kanovníkem míčovský plebán Apollinář, přičemž kostel v Míčově si i přesto podržel. Teprve v roce 1404 si směnil místo s oltářníkem oltáře sv. Ludvíka v mělnické hradní kapli. Jeho jméno se však nedochovalo.Poprvé zanikla míčovská fara za husitských válek, aby byla poté osazena kněžími podobojí. Podruhé se tak stalo počátkem 17. století (po roce 1623), kdy neměla vítězná římskokatolická církev dostatek kněží na správu všech kostelů a kaplí, takže připadl pod Ronov nad Doubravou… Zdejší chrám Páně byl farním již v 1. polovině 14. století, když v letech 1349-1350 spadal pod chrudimský dekanát a královéhradecký archidiakonát. Důkazy o tom máme z listin z 3. prosince 1349 a 4. listopadu 1350. Zprávu o prvním zdejším plebánovi máme z 22. října 1358, kdy zemřelého faráře Jana nahradil stejnojmenný kněz ze Štěpánova v pražské diecézi. Když tento v roce 1377 zemřel, byl na jeho místo podán 23. března 1377 štěpánovský plebán Martin. 18. září 1391 se stal mělnickým kanovníkem míčovský plebán Apollinář, přičemž kostel v Míčově si i přesto podržel. Teprve v roce 1404 si směnil místo s oltářníkem oltáře sv. Ludvíka v mělnické hradní kapli. Jeho jméno se však nedochovalo.Poprvé zanikla míčovská fara za husitských válek, aby byla poté osazena kněžími podobojí. Podruhé se tak stalo počátkem 17. století (po roce 1623), kdy neměla vítězná římskokatolická církev dostatek kněží na správu všech kostelů a kaplí, takže připadl pod Ronov nad Doubravou…