Prosecké skály Jak již sám název upomíná, tak jde o množství skalních pískovcových útvarů i podzemních prostor na pomezí Proseku, Libně a Vysočan, které vznikly těžbou kamene i písku, jež tu měla probíhat již od přelomu 17. a 18. století (důkazem je v roce 1695 vyhotovená Klauserova mapa, roku 1734 záznam o tom, že se ve "skále prosecké" lámal kámen pro stavbu Čimického dvora, v roce 1736 bylo dodáno 16 fůr na stavby na vinicích a roku 1762 byla prodána hospoda na Proseku "s hliništěm a pískem"; některé prameny však hovoří, že se zde takto těžilo již v 15. a 16. století), aby vyvrcholila během následujícího století, jež bylo spojené s tehdejším pražským stavebním boomem (zejména jde o období let 1885-1925), ale v drobném množství přetrvávala až do přelomu 30. a 40. let 20. století. Nejznámější firmou, která tu tehdy fungovala, byla kruhová cihelna a kamenné lomy Jindřich Kneifl na Proseku, p. Vysočany. Ta vedle všech možných cihel a prejzových pálených tašek "Římanek" dodávala… Jak již sám název upomíná, tak jde o množství skalních pískovcových útvarů i podzemních prostor na pomezí Proseku, Libně a Vysočan, které vznikly těžbou kamene i písku, jež tu měla probíhat již od přelomu 17. a 18. století (důkazem je v roce 1695 vyhotovená Klauserova mapa, roku 1734 záznam o tom, že se ve "skále prosecké" lámal kámen pro stavbu Čimického dvora, v roce 1736 bylo dodáno 16 fůr na stavby na vinicích a roku 1762 byla prodána hospoda na Proseku "s hliništěm a pískem"; některé prameny však hovoří, že se zde takto těžilo již v 15. a 16. století), aby vyvrcholila během následujícího století, jež bylo spojené s tehdejším pražským stavebním boomem (zejména jde o období let 1885-1925), ale v drobném množství přetrvávala až do přelomu 30. a 40. let 20. století. Nejznámější firmou, která tu tehdy fungovala, byla kruhová cihelna a kamenné lomy Jindřich Kneifl na Proseku, p. Vysočany. Ta vedle všech možných cihel a prejzových pálených tašek "Římanek" dodávala…