Pomník Vítězslava Hálka s kašnou na Karlově náměstí v Praze Našeho významného básníka Vítězslava Hálka není třeba nějak zvlášť představovat, protože ve své době byl jedním z největších českých bardů, i když některými lidmi byl ještě za svého života obviňován z nepůvodnosti většiny svých děl. Zemřel 8. října 1874 v Praze a o 3 dny později byl slavnostně pohřben na Vyšehradě, a to za účasti mnoha nejvýznamnějších osobností českého kulturního, politického i vědeckého života, řady spolků s prapory, deputací z venkova a celkem bylo položeno 127 věnců, které byly přivezeny ze všech koutů naší země. Právě tam se objevily první myšlenky na to, že by měl být zvěčněn na nějakém pomníku, aby se na něj nezapomnělo ani po 100 letech. Nakonec se tohoto úkolu ujal literární odbor Umělecké besedy, protože Vítězslav Hálek byl jeho dlouholetým předsedou a právě on mu též nechal vypravit takový pohřeb, "jakého Praha neviděla". Jeho usnesení z roku 1877 se týkalo nejen zřízení pomníku, ale i zasazení pamětní desky na dům v… Našeho významného básníka Vítězslava Hálka není třeba nějak zvlášť představovat, protože ve své době byl jedním z největších českých bardů, i když některými lidmi byl ještě za svého života obviňován z nepůvodnosti většiny svých děl. Zemřel 8. října 1874 v Praze a o 3 dny později byl slavnostně pohřben na Vyšehradě, a to za účasti mnoha nejvýznamnějších osobností českého kulturního, politického i vědeckého života, řady spolků s prapory, deputací z venkova a celkem bylo položeno 127 věnců, které byly přivezeny ze všech koutů naší země. Právě tam se objevily první myšlenky na to, že by měl být zvěčněn na nějakém pomníku, aby se na něj nezapomnělo ani po 100 letech. Nakonec se tohoto úkolu ujal literární odbor Umělecké besedy, protože Vítězslav Hálek byl jeho dlouholetým předsedou a právě on mu též nechal vypravit takový pohřeb, "jakého Praha neviděla". Jeho usnesení z roku 1877 se týkalo nejen zřízení pomníku, ale i zasazení pamětní desky na dům v…