Kostel sv. Vavřince, jáhna a mučedníka v Seči Zdejší kostel byl osazen plebánem již v roce 1350, kdy náležel pod chrudimský dekanát a královéhradecký archidiakonát. Roku 1358 si směnili faru plebáni Jan ze Seče (někde uváděn jako Ivan) s Otmarem ze Sýciny. O plebánu Václavovi máme zmínku ze soudních akt z roku 1407, kdy byl dlužen purkrabímu na Chlumci. Během husitských válek ztratil faru a po její obnově zde působili kněží podobojí, aby po třicetileté válce opětovně zanikla a sečský kostel byl během 17. a 18. století filiálním do Bojanova. V roce 1787 došlo ke zřízení lokálie (P. Bernardus Řeřicha), která byla roku 1854 povýšena na faru (P. František Vilímek).Jak vypadal původní kostel, tak to přesně nevíme. Někteří autoři hovoří o tom, že byl dřevěný, v jiných zdrojích nalezneme informace, že byl kamennou stavbou, protože presbytář a snad i část věže mají gotické jádro. S jistotou nevíme dokonce ani to, kdy vznikla současná stavba. Podle lidové tradice se píše, že byla vybudována nákladem Karla… Zdejší kostel byl osazen plebánem již v roce 1350, kdy náležel pod chrudimský dekanát a královéhradecký archidiakonát. Roku 1358 si směnili faru plebáni Jan ze Seče (někde uváděn jako Ivan) s Otmarem ze Sýciny. O plebánu Václavovi máme zmínku ze soudních akt z roku 1407, kdy byl dlužen purkrabímu na Chlumci. Během husitských válek ztratil faru a po její obnově zde působili kněží podobojí, aby po třicetileté válce opětovně zanikla a sečský kostel byl během 17. a 18. století filiálním do Bojanova. V roce 1787 došlo ke zřízení lokálie (P. Bernardus Řeřicha), která byla roku 1854 povýšena na faru (P. František Vilímek).Jak vypadal původní kostel, tak to přesně nevíme. Někteří autoři hovoří o tom, že byl dřevěný, v jiných zdrojích nalezneme informace, že byl kamennou stavbou, protože presbytář a snad i část věže mají gotické jádro. S jistotou nevíme dokonce ani to, kdy vznikla současná stavba. Podle lidové tradice se píše, že byla vybudována nákladem Karla…