Ze Střelné přes Čubův kopec do Francovy Lhoty Je poslední pátek měsíce září, na dnešní výšlap jsem si vzal v práci dovču, ale z toho ranního cestování moc nadšen nebyl: bus mi ze Zlína do Horní Lidče jel v 6 hodin, jenže venku bylo ještě tmisko a rozednívat se začalo až u Čertových skal. Na křižovatce u moderního kostelíka sv.Václava jsem musel strávit čekáním na další spoj téměř čtvrthodinu a klepal u toho kosu. Zima byla i v cíli mé cesty – ve Střelné, protože dědinu profukoval od Lyského průsmyku ledový vítr. Abych se zahřál, od zastávky rychle vyrážím vzhůru obcí a přitom předbíhám staroušky pomalu se belhající na nákup do místní sámošky. Pak se nad obzor konečně vyloupne slunce a hned je mi líp! V minulosti tvořila okolní obydlí převážně roubená stavení, z nichž se zachovala jenom chalupa bývalého fojtství se sušárnou a místy v obci také stodoly. Fojtství jsem neviděl, zato hned u cesty narazil na jiné velmi zajímavé stavení z drva. Byla jím zvonice ze začátku 18.století, z níž byl stejně starý zvon přemístěn do… Je poslední pátek měsíce září, na dnešní výšlap jsem si vzal v práci dovču, ale z toho ranního cestování moc nadšen nebyl: bus mi ze Zlína do Horní Lidče jel v 6 hodin, jenže venku bylo ještě tmisko a rozednívat se začalo až u Čertových skal. Na křižovatce u moderního kostelíka sv.Václava jsem musel strávit čekáním na další spoj téměř čtvrthodinu a klepal u toho kosu. Zima byla i v cíli mé cesty – ve Střelné, protože dědinu profukoval od Lyského průsmyku ledový vítr. Abych se zahřál, od zastávky rychle vyrážím vzhůru obcí a přitom předbíhám staroušky pomalu se belhající na nákup do místní sámošky. Pak se nad obzor konečně vyloupne slunce a hned je mi líp! V minulosti tvořila okolní obydlí převážně roubená stavení, z nichž se zachovala jenom chalupa bývalého fojtství se sušárnou a místy v obci také stodoly. Fojtství jsem neviděl, zato hned u cesty narazil na jiné velmi zajímavé stavení z drva. Byla jím zvonice ze začátku 18.století, z níž byl stejně starý zvon přemístěn do…