Rejvíz – hřbitov Za nejvýše položenou osadu českého Slezska bývá považován Rejvíz a asi o tom není třeba polemizovat. Klimaticky poměrně drsné místo bylo osídleno poměrně nedávno (pomineme-li nějaké přechodné osídlení). Trvalé sídlo bylo založeno podle zpráv v roce 1794 v osídlovací akci biskupa z Vratislavi, Philippa Gottfrieda von Schaffgotsche. V letech 1808-9 byl postaven kostel a fara a dá se předpokládat, že ve stejné době musel vzniknout i hřbitov. Původní osadníci sice v převážné většině hovořili česky, ale velmi záhy na Rejvíze převládla němčina a bylo tomu tak až do roku 1945, kdy byla drtivá většina obyvatel přesídlená. Rejvíz později ztratil samostatnost, zrušená byla i fara a dnes je součástí Zlatých Hor. Zdejší hřbitůvek se ale stále používá. Leží malebně uprostřed louky na severní straně průjezdní komunikace, a přístup k němu je pěšinkou právě od místního kostela. Podle dohody mezi Českou republikou a SRN se i staré hroby, o které už nikdo nepečuje ponechávají na původních místech a udržují… Za nejvýše položenou osadu českého Slezska bývá považován Rejvíz a asi o tom není třeba polemizovat. Klimaticky poměrně drsné místo bylo osídleno poměrně nedávno (pomineme-li nějaké přechodné osídlení). Trvalé sídlo bylo založeno podle zpráv v roce 1794 v osídlovací akci biskupa z Vratislavi, Philippa Gottfrieda von Schaffgotsche. V letech 1808-9 byl postaven kostel a fara a dá se předpokládat, že ve stejné době musel vzniknout i hřbitov. Původní osadníci sice v převážné většině hovořili česky, ale velmi záhy na Rejvíze převládla němčina a bylo tomu tak až do roku 1945, kdy byla drtivá většina obyvatel přesídlená. Rejvíz později ztratil samostatnost, zrušená byla i fara a dnes je součástí Zlatých Hor. Zdejší hřbitůvek se ale stále používá. Leží malebně uprostřed louky na severní straně průjezdní komunikace, a přístup k němu je pěšinkou právě od místního kostela. Podle dohody mezi Českou republikou a SRN se i staré hroby, o které už nikdo nepečuje ponechávají na původních místech a udržují…