Kostel sv. Bartoloměje, apoštola v Lanžově Původně šlo o románský kostel z 1. třetiny 13. století, který byl připomínám v roce 1350 jako farní poličanský chrám, patřící pod královéhradecký dekanát a archidiakonát. Protože v Bílých Poličanech se žádný kostel později nenacházel, býval lanžovský kostel, pokud ne přímo celá obec, nejspíše součástí Poličan. Poličanský farář platil papežského desátku roku 1369 9 grošů, v letech 1384 a 1385 též 9 grošů, v roce 1399 18 grošů a roku 1405 opět jen 9 grošů. K prezentaci Bořka z Poličan 2. září 1354 ke kostelu v Újezdě (Svatojánském) a filiálnímu v Nové Vsi (Bělohradě) byl ustanoven kněz Mikuláš směnou za dřívějšího faráře Ottu. Týž Bořek, zvaný „Silvar“ z Poličan, vykonával také ke kostelu v Červené Třemešné prezentační právo, kam s jeho svolením roku 1370 po rezignaci faráře Jana byl potvrzen za faráře Matěj, dříve farář v Seoroticích (nesmyslný název, nejspíše jde o Sendražice nebo Žeretice). V roce 1383 přišel do Poličan kněz Jan, který nahradil faráře Bavora, jenž… Původně šlo o románský kostel z 1. třetiny 13. století, který byl připomínám v roce 1350 jako farní poličanský chrám, patřící pod královéhradecký dekanát a archidiakonát. Protože v Bílých Poličanech se žádný kostel později nenacházel, býval lanžovský kostel, pokud ne přímo celá obec, nejspíše součástí Poličan. Poličanský farář platil papežského desátku roku 1369 9 grošů, v letech 1384 a 1385 též 9 grošů, v roce 1399 18 grošů a roku 1405 opět jen 9 grošů. K prezentaci Bořka z Poličan 2. září 1354 ke kostelu v Újezdě (Svatojánském) a filiálnímu v Nové Vsi (Bělohradě) byl ustanoven kněz Mikuláš směnou za dřívějšího faráře Ottu. Týž Bořek, zvaný „Silvar“ z Poličan, vykonával také ke kostelu v Červené Třemešné prezentační právo, kam s jeho svolením roku 1370 po rezignaci faráře Jana byl potvrzen za faráře Matěj, dříve farář v Seoroticích (nesmyslný název, nejspíše jde o Sendražice nebo Žeretice). V roce 1383 přišel do Poličan kněz Jan, který nahradil faráře Bavora, jenž…