Kostel sv. Jiljí, opata v Pardubičkách Původně se v Pardubičkách nacházela kaple stejného zasvěcení, o níž se vyskytuje první zmínka v bule papeže Bonifáce VIII. z roku 1295. S určitostí víme, že se nejednalo o stávající stavbu. Ta byla vystavěna až po zániku cyriackého kláštera ve 2. polovině 15. století (v roce 1483 byl pro něj slit zvon). Koncem 13. století se z kaple stal nejprve filiální (takto zmíněn v letech 1349, 1350 a 1351) a následně na určitou dobu též farní kostel, který je uváděn v roce 1350 v odstupní listině k litomyšlskému biskupství. Mezi kostelem a vysokým příkrým břehem Chrudimky stával navíc již zmíněný klášter nebo pouze filiálka proboštství pro dohled nad hospodářstvím, a to jednou částí na hřbitově a druhou částí na obecní pastvině. Zbudován musel být po roce 1226, kdy byli první mnichové řádu sv. Dominika uvedeni ke sv. Klimentu v Praze. Vyloupen a zbořen byl husitskými vojsky 28. dubna 1421 po dobytí města Chrudimě. Karel Vladislav Zap o tom napsal: „Po opanování Chrudimě 28.… Původně se v Pardubičkách nacházela kaple stejného zasvěcení, o níž se vyskytuje první zmínka v bule papeže Bonifáce VIII. z roku 1295. S určitostí víme, že se nejednalo o stávající stavbu. Ta byla vystavěna až po zániku cyriackého kláštera ve 2. polovině 15. století (v roce 1483 byl pro něj slit zvon). Koncem 13. století se z kaple stal nejprve filiální (takto zmíněn v letech 1349, 1350 a 1351) a následně na určitou dobu též farní kostel, který je uváděn v roce 1350 v odstupní listině k litomyšlskému biskupství. Mezi kostelem a vysokým příkrým břehem Chrudimky stával navíc již zmíněný klášter nebo pouze filiálka proboštství pro dohled nad hospodářstvím, a to jednou částí na hřbitově a druhou částí na obecní pastvině. Zbudován musel být po roce 1226, kdy byli první mnichové řádu sv. Dominika uvedeni ke sv. Klimentu v Praze. Vyloupen a zbořen byl husitskými vojsky 28. dubna 1421 po dobytí města Chrudimě. Karel Vladislav Zap o tom napsal: „Po opanování Chrudimě 28.…