Busta Bedřicha Smetany v Pardubicích Různé spolky i místní občané uvažovali o zřízení pomníku tomuto hudebnímu velikánovi již od konce 19. století, ale nikdy nedošlo k realizaci žádného z těchto nápadů, přičemž s posledním v řadě se přišlo v roce 1939, kdy měl být péčí Spolku pro postavení pomníku Bedřicha Smetany vybudován důstojný pomník, představující tohoto skladatele jako sedící postavu v Tyršových sadech, aby měl v pozadí pardubický zámek. Autorem pomníku, k jehož odhalení mělo dojít na podzim roku 1940, měl být sochař Ladislav Beneš a architektonickou úpravu navrhl místní architekt Karel Řepa. Válečné události a s tím úzce spojený nedostatek materiálu však znemožnily i tento smělý plán.Teprve v 70. letech 20. století se město konečně svého Bedřicha Smetany dočkalo, a to v rámci výstavy "Pardubice - město kultury a sportu 1979", jež navázala na přehlídku "Pardubické dny kultury a sportu", uskutečněnou v roce 1978. Nejednalo se však o celý pomník, ale pouze o bustu onoho hudebního… Různé spolky i místní občané uvažovali o zřízení pomníku tomuto hudebnímu velikánovi již od konce 19. století, ale nikdy nedošlo k realizaci žádného z těchto nápadů, přičemž s posledním v řadě se přišlo v roce 1939, kdy měl být péčí Spolku pro postavení pomníku Bedřicha Smetany vybudován důstojný pomník, představující tohoto skladatele jako sedící postavu v Tyršových sadech, aby měl v pozadí pardubický zámek. Autorem pomníku, k jehož odhalení mělo dojít na podzim roku 1940, měl být sochař Ladislav Beneš a architektonickou úpravu navrhl místní architekt Karel Řepa. Válečné události a s tím úzce spojený nedostatek materiálu však znemožnily i tento smělý plán.Teprve v 70. letech 20. století se město konečně svého Bedřicha Smetany dočkalo, a to v rámci výstavy "Pardubice - město kultury a sportu 1979", jež navázala na přehlídku "Pardubické dny kultury a sportu", uskutečněnou v roce 1978. Nejednalo se však o celý pomník, ale pouze o bustu onoho hudebního…