Městská strúha čili Císařský náhon v Pardubicích Tento uměle vytvořený tok nesl v rámci staletí řadu pojmenování - Pernštejnská, Císařská či Městská strúha. Existovaly však i další varianty - "Strúha", "Halda", "Císařský náhon" či "řeka skrze město tekoucí" (kolem roku 1512; pozor, nezaměňovat s tzv. "Městskou řekou", jež počínala svůj tok až před kostelem sv. Bartoloměje!). Poslední uvedený název dokazuje to, proč byl vůbec Vilémem z Pernštejna vybudován a veden středem města. K jeho zřízení došlo po roce 1500 (uvádí se letopočty od roku 1501 až po období po roce 1507) a někteří autoři uvažují o tom, že ve skutečnosti vzniklo z jednoho starého ramena Chrudimky, jichž byla na území města řada. Však i Městská strúha byla jen jednou z mnoha, které byly tehdy vybudovány. Dovozují to mj. tím, že Městská strúha byla v různých místech jinak široká - za náhonem k zámeckému příkopu při vstupu do městské hradby měla 8,7 m, pod Panským mlýnem 9,35 m a při schodišti kostela sv. Bartoloměje 8,9 m.Zdrojem jeho… Tento uměle vytvořený tok nesl v rámci staletí řadu pojmenování - Pernštejnská, Císařská či Městská strúha. Existovaly však i další varianty - "Strúha", "Halda", "Císařský náhon" či "řeka skrze město tekoucí" (kolem roku 1512; pozor, nezaměňovat s tzv. "Městskou řekou", jež počínala svůj tok až před kostelem sv. Bartoloměje!). Poslední uvedený název dokazuje to, proč byl vůbec Vilémem z Pernštejna vybudován a veden středem města. K jeho zřízení došlo po roce 1500 (uvádí se letopočty od roku 1501 až po období po roce 1507) a někteří autoři uvažují o tom, že ve skutečnosti vzniklo z jednoho starého ramena Chrudimky, jichž byla na území města řada. Však i Městská strúha byla jen jednou z mnoha, které byly tehdy vybudovány. Dovozují to mj. tím, že Městská strúha byla v různých místech jinak široká - za náhonem k zámeckému příkopu při vstupu do městské hradby měla 8,7 m, pod Panským mlýnem 9,35 m a při schodišti kostela sv. Bartoloměje 8,9 m.Zdrojem jeho…