Kostel sv. Vavřince, jáhna a mučedníka v Křivicích Před 17. stoletím byl kostel, jehož počátky můžeme hledat již koncem 13. století (nejspíše byl založen svatopolským klášterem), zasvěcen sv. Václavu. O zdejším plebánovi nalezneme zmínku roku 1395, kdy se kněz Šimon z Křivic stal plebánem v Úpici. Jinak je o Křivicích pouze psáno to, že v roce 1399 Půta z Častlovic založil v Častolovicích oltář Božího Těla a sv. Jiří, a to 8 kopami úroku z Křivic a týdně ½ korce pšeničné mouky ze mlýna v Týništi a úrok z luk. Za husitských válek křivický kostel přišel nejspíše o vlastního faráře, ale kolem roku 1495 se zde nacházel kněz podobojí. V urbáři opočenského panství z roku 1580 je uvedeno, že v Křivicích byl „kostel založení sv. Václava, ku kterémuž lesů a rolí nemálo jest a toho se též k potřebám zadusí užívá“. Kališníci tu vydrželi až do pobělohorského období, což prokazuje nápis na zvonu z roku 1609, i když tehdejší přepyšský kněz Václav byl pouhým správcem křivického kostela. Ten se po zániku zdejší fary stal filiálním… Před 17. stoletím byl kostel, jehož počátky můžeme hledat již koncem 13. století (nejspíše byl založen svatopolským klášterem), zasvěcen sv. Václavu. O zdejším plebánovi nalezneme zmínku roku 1395, kdy se kněz Šimon z Křivic stal plebánem v Úpici. Jinak je o Křivicích pouze psáno to, že v roce 1399 Půta z Častlovic založil v Častolovicích oltář Božího Těla a sv. Jiří, a to 8 kopami úroku z Křivic a týdně ½ korce pšeničné mouky ze mlýna v Týništi a úrok z luk. Za husitských válek křivický kostel přišel nejspíše o vlastního faráře, ale kolem roku 1495 se zde nacházel kněz podobojí. V urbáři opočenského panství z roku 1580 je uvedeno, že v Křivicích byl „kostel založení sv. Václava, ku kterémuž lesů a rolí nemálo jest a toho se též k potřebám zadusí užívá“. Kališníci tu vydrželi až do pobělohorského období, což prokazuje nápis na zvonu z roku 1609, i když tehdejší přepyšský kněz Václav byl pouhým správcem křivického kostela. Ten se po zániku zdejší fary stal filiálním…