Kostel sv. Martina, biskupa ve Slatiňanech Zdejší chrám Páně býval farním již v polovině 14. století, kdy náležel pod chrudimský dekanát a královéhradecký archidiakonát. Roku 1350 byl postoupen s celým chrudimským vikariátem k litomyšlskému biskupství. Sama ves byla původně nazývána jako "Slatyna Svankonis" (Slatina Svaňkova), a to od tehdejšího plebána Svaňka. Podací kostelní mívali nejprve držitelé Slatiňan, ale v roce 1371 došlo k jeho sjednocení s Tuněchodskými, kteří ho převzali po smrti Zbyňka ze Slatiňan. Po husitských válkách zde muselo existovat kaplanství, protože roku 1437 Vlacheň ze Slatiňan zastavil v dluhu: "Slatiňany ... s podacím kostelním v Slatiňanech a Tuněchodech, a dvojí kaplanství tudíž", z čehož si můžeme odvodit, že jedno kaplanství bylo ve Slatiňanech a druhé v Tuněchodech. V roce 1469 došlo k vypálení Slatiňan Matyášem Korvínem, a tak došlo ke zničení kostela i k rozlití původních zvonů. Opětovně tak dopadl při řádění Švédů roku 1643, kdy lehla popelem i blízká tvrz. V té době byl… Zdejší chrám Páně býval farním již v polovině 14. století, kdy náležel pod chrudimský dekanát a královéhradecký archidiakonát. Roku 1350 byl postoupen s celým chrudimským vikariátem k litomyšlskému biskupství. Sama ves byla původně nazývána jako "Slatyna Svankonis" (Slatina Svaňkova), a to od tehdejšího plebána Svaňka. Podací kostelní mívali nejprve držitelé Slatiňan, ale v roce 1371 došlo k jeho sjednocení s Tuněchodskými, kteří ho převzali po smrti Zbyňka ze Slatiňan. Po husitských válkách zde muselo existovat kaplanství, protože roku 1437 Vlacheň ze Slatiňan zastavil v dluhu: "Slatiňany ... s podacím kostelním v Slatiňanech a Tuněchodech, a dvojí kaplanství tudíž", z čehož si můžeme odvodit, že jedno kaplanství bylo ve Slatiňanech a druhé v Tuněchodech. V roce 1469 došlo k vypálení Slatiňan Matyášem Korvínem, a tak došlo ke zničení kostela i k rozlití původních zvonů. Opětovně tak dopadl při řádění Švédů roku 1643, kdy lehla popelem i blízká tvrz. V té době byl…