Olšanské hřbitovy v Praze Na místě, kde se dnes nacházejí Olšanské hřbitovy, bylo již v roce 1680 zatímní pohřebiště těch, co zemřeli na mor. V jeho blízkosti tehdy býval tzv. Olšanský dvůr za Horskou branou, kde bývalo pražské popraviště. Novoměstská obec tam zakoupila od zemského prokurátora Štiky z Paseky velkou zahradu za 809 zlatých, která byla určena na další morový hřbitov, jenž se stále více rozrůstal. Když morová epidemie začala ustupovat, tak se novoměstská městská rada rozhodla založit hřbitovní kapli sv. Rosalie, Rocha a Šebestiána, patronů proti moru. To se psal 7. říjen 1681. Další rozšíření morových hřbitovů na Olšanech proběhlo v letech 1713-1715.Nejvyšším rozhodnutím z 23. srpna 1784 bylo nařízeno, aby byly všechny hřbitovy ve městech zrušeny a přemístěny dál od obydlených míst. Pražský magistrát následně rozhodl, že Malá Strana a Hradčany budou mít pohřebiště na tzv. lazaretských pozemcích v Košířích, jež náležely stavovskému výboru, naopak pro Staré a Nové… Na místě, kde se dnes nacházejí Olšanské hřbitovy, bylo již v roce 1680 zatímní pohřebiště těch, co zemřeli na mor. V jeho blízkosti tehdy býval tzv. Olšanský dvůr za Horskou branou, kde bývalo pražské popraviště. Novoměstská obec tam zakoupila od zemského prokurátora Štiky z Paseky velkou zahradu za 809 zlatých, která byla určena na další morový hřbitov, jenž se stále více rozrůstal. Když morová epidemie začala ustupovat, tak se novoměstská městská rada rozhodla založit hřbitovní kapli sv. Rosalie, Rocha a Šebestiána, patronů proti moru. To se psal 7. říjen 1681. Další rozšíření morových hřbitovů na Olšanech proběhlo v letech 1713-1715.Nejvyšším rozhodnutím z 23. srpna 1784 bylo nařízeno, aby byly všechny hřbitovy ve městech zrušeny a přemístěny dál od obydlených míst. Pražský magistrát následně rozhodl, že Malá Strana a Hradčany budou mít pohřebiště na tzv. lazaretských pozemcích v Košířích, jež náležely stavovskému výboru, naopak pro Staré a Nové…