Hřbitovní kaple sv. Jiří v Lázních Bohdaneč Kaple se v těchto místech měla nacházet již od dávných dob, neboť první zmínka o ní pochází již z roku 1097, a poutě k ní se konaly dokonce až z Uher, alespoň podle farní pamětní knihy. V té době však byla ještě dřevěná a pahorek s ní obehnán hustým lesem, takže byla chráněná před různými neštěstími, zejména ve válečných letech. Tato tradice rovněž vtiskla onomu kopci s nadmořskou výškou 229,5 m n. m. pojmenování Svatý Jiří, zaznamenané např. v mapě II. vojenského mapování z let 1836-1852 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_8_VIII; v něm. verzi Georgs Berg) a lokalitě pod ním Pod svatým Jiřím. Vedle toho se však vyskytovala i verze Svatojiřský kopec či Svatojírský kopec, jíž nám naopak přináší mapa III. vojenského mapování z let 1877-1880 (viz Kaple se v těchto místech měla nacházet již od dávných dob, neboť první zmínka o ní pochází již z roku 1097, a poutě k ní se konaly dokonce až z Uher, alespoň podle farní pamětní knihy. V té době však byla ještě dřevěná a pahorek s ní obehnán hustým lesem, takže byla chráněná před různými neštěstími, zejména ve válečných letech. Tato tradice rovněž vtiskla onomu kopci s nadmořskou výškou 229,5 m n. m. pojmenování Svatý Jiří, zaznamenané např. v mapě II. vojenského mapování z let 1836-1852 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_8_VIII; v něm. verzi Georgs Berg) a lokalitě pod ním Pod svatým Jiřím. Vedle toho se však vyskytovala i verze Svatojiřský kopec či Svatojírský kopec, jíž nám naopak přináší mapa III. vojenského mapování z let 1877-1880 (viz