Renesanční radnice čp. 1 v Lázních Bohdaneč Stejně jako v dalších obcích měla Bohdaneč nejprve pouze dědičnou rychtu, která se nacházela na místě dnešního čp. 102. První zmínka o její existenci se objevuje v urbáři pardubického panství z roku 1500, kdy na ní seděl rychtář Martin, zvaný rovněž jako Mníšek, jenž odváděl 14 grošů svatojiřského a 14 grošů svatohavelského úroku. V Sirotčí knize z let 1514-1549 se již hovoří o sirotcích Martina ze staré rychty, z čehož si můžeme dovodit, že v tomto období zanikla rychta a přesunula se domu na rynku, dnešní čp. 1. Tento objekt tehdy náležel úředníkovi pardubického panství Pavlu Kabátovi, který ho prodal Andreasovi, od něhož ho odkoupila obec k účelům „nové rychty“. Kolem roku 1530 zaniká dědičná rychta a z objektu se stává „rathouz“ (radnice), v níž zasedal purkmistr s radou. Tito obecní představení jsou poprvé zmíněni v roce 1535, když ve čtvrtek na den sv. Martina předstoupili před Jana z Pernštejna.Někdy v období let 1540-1550 došlo k… Stejně jako v dalších obcích měla Bohdaneč nejprve pouze dědičnou rychtu, která se nacházela na místě dnešního čp. 102. První zmínka o její existenci se objevuje v urbáři pardubického panství z roku 1500, kdy na ní seděl rychtář Martin, zvaný rovněž jako Mníšek, jenž odváděl 14 grošů svatojiřského a 14 grošů svatohavelského úroku. V Sirotčí knize z let 1514-1549 se již hovoří o sirotcích Martina ze staré rychty, z čehož si můžeme dovodit, že v tomto období zanikla rychta a přesunula se domu na rynku, dnešní čp. 1. Tento objekt tehdy náležel úředníkovi pardubického panství Pavlu Kabátovi, který ho prodal Andreasovi, od něhož ho odkoupila obec k účelům „nové rychty“. Kolem roku 1530 zaniká dědičná rychta a z objektu se stává „rathouz“ (radnice), v níž zasedal purkmistr s radou. Tito obecní představení jsou poprvé zmíněni v roce 1535, když ve čtvrtek na den sv. Martina předstoupili před Jana z Pernštejna.Někdy v období let 1540-1550 došlo k…