Hraběcí kaple nad Stračím u Štětí Tuto kapli nalezneme při rozcestí dávných cest, jež spojovaly Štětí, Radouň, Chcebuz, Brocno, Tupadly, Ješovice, Liběchov a Želízy. Těchto cest bylo v této lokalitě mnoho, což je vidět v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a v jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c056). Podle všech dochovaných pramenů měla být postavena na místě, kde v noci ze 17. na 18. ledna 1720 měli snědovičtí poddaní přepadnout a zabít svého krutého pána a zároveň plukovníka Wallisského pěšího regimentu Johanna Wratislause Desideria hraběte Clary-Aldringen (1679-1720), jenž byl toho času na cestě do Prahy.Vzhledem k tomu, že ve výše zmíněném kartografickém díle i v dalších pramenech z té doby nebyl objekt zaznamenán, tak nemohl být vystavěn v roce 1720, jak se většinově… Tuto kapli nalezneme při rozcestí dávných cest, jež spojovaly Štětí, Radouň, Chcebuz, Brocno, Tupadly, Ješovice, Liběchov a Želízy. Těchto cest bylo v této lokalitě mnoho, což je vidět v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a v jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c056). Podle všech dochovaných pramenů měla být postavena na místě, kde v noci ze 17. na 18. ledna 1720 měli snědovičtí poddaní přepadnout a zabít svého krutého pána a zároveň plukovníka Wallisského pěšího regimentu Johanna Wratislause Desideria hraběte Clary-Aldringen (1679-1720), jenž byl toho času na cestě do Prahy.Vzhledem k tomu, že ve výše zmíněném kartografickém díle i v dalších pramenech z té doby nebyl objekt zaznamenán, tak nemohl být vystavěn v roce 1720, jak se většinově…