Městská elektrárna v Pardubicích Zatímco jinde se začaly budovat první elektrárny a elektrické sítě, tak na východě Čech se nějakou dobu nic nedělo. Dokonce již od 80. let 19. století probíhaly půtky, zda osvětlovat město plynem nebo elektřinou a nakonec zůstalo při petrolejových lampách. Teprve 14. února 1903 uzavřela firma František Křižík v Karlíně, mající na svém kontě pokusné osvětlení Staroměstského náměstí v Praze roku 1884, první to veřejné osvětlení v Čechách a zřízení první veřejné elektrárny v Čechách na Žižkově v roce 1887, s pardubickou obcí smlouvu o postavení městské elektrárny. Ta byla vybudována v následujícím roce jako parní a to navíc ve velmi skrovných poměrech, neboť obsahovala dvojici parních kotlů Tischbein po 100 m2 výhřevné plochy, 2 parní stroje o výkonu 490 ks a dynamoelektrické stroje o normálním výkonu 200 kW. Zřizovatel ji měl provozovat 50 let a po uplynutí této doby měl elektrárnu zdarma odevzdat městu. Její provoz byl oficiálně zahájen 25. ledna 1905 a na rozdíl od… Zatímco jinde se začaly budovat první elektrárny a elektrické sítě, tak na východě Čech se nějakou dobu nic nedělo. Dokonce již od 80. let 19. století probíhaly půtky, zda osvětlovat město plynem nebo elektřinou a nakonec zůstalo při petrolejových lampách. Teprve 14. února 1903 uzavřela firma František Křižík v Karlíně, mající na svém kontě pokusné osvětlení Staroměstského náměstí v Praze roku 1884, první to veřejné osvětlení v Čechách a zřízení první veřejné elektrárny v Čechách na Žižkově v roce 1887, s pardubickou obcí smlouvu o postavení městské elektrárny. Ta byla vybudována v následujícím roce jako parní a to navíc ve velmi skrovných poměrech, neboť obsahovala dvojici parních kotlů Tischbein po 100 m2 výhřevné plochy, 2 parní stroje o výkonu 490 ks a dynamoelektrické stroje o normálním výkonu 200 kW. Zřizovatel ji měl provozovat 50 let a po uplynutí této doby měl elektrárnu zdarma odevzdat městu. Její provoz byl oficiálně zahájen 25. ledna 1905 a na rozdíl od…