Máslojedy Tato obec, jež byla osídlena již v době kamenné (v 19. století se našel u Hlavatého hostince hrubozrnný žernov a na Špriňarově poli provrtaný mlat a několik přeslenů; vše se dostalo do dvorního muzea ve Vídni), má zajímavé pojmenování, z něhož se nám může zdát, že v ní nejspíše „jedli máslo“, ale druhý používaný název je ještě zvláštnější – Máslovědy. Ten podle lidové tradice vznikl až po Bílé hoře pouhým německým zkomolením názvu obce. Ohledně pojmenování obce tak v 19. století vznikl zajímavý rozpor. Vedení obce pořídilo razítkou se jménem Máslovědy a tohoto názvu oficiálně používalo. Naopak farní úřad v Hoříněvsi i v Holohlavech používal pojmenování Máslojedy. Tehdy je rozsoudilo c. k. místodržitelství, jež prohlásilo, že název Máslojedy je původní a jediný správný. Celý problém byl však kompletně vyřešen až v roce 1923 výnosem ministerstva vnitra. O této věci se však mnoho nezmiňuje prof. Antonín Profous ve své knize „Místní jména v Čechách. Jejich vznik,… Tato obec, jež byla osídlena již v době kamenné (v 19. století se našel u Hlavatého hostince hrubozrnný žernov a na Špriňarově poli provrtaný mlat a několik přeslenů; vše se dostalo do dvorního muzea ve Vídni), má zajímavé pojmenování, z něhož se nám může zdát, že v ní nejspíše „jedli máslo“, ale druhý používaný název je ještě zvláštnější – Máslovědy. Ten podle lidové tradice vznikl až po Bílé hoře pouhým německým zkomolením názvu obce. Ohledně pojmenování obce tak v 19. století vznikl zajímavý rozpor. Vedení obce pořídilo razítkou se jménem Máslovědy a tohoto názvu oficiálně používalo. Naopak farní úřad v Hoříněvsi i v Holohlavech používal pojmenování Máslojedy. Tehdy je rozsoudilo c. k. místodržitelství, jež prohlásilo, že název Máslojedy je původní a jediný správný. Celý problém byl však kompletně vyřešen až v roce 1923 výnosem ministerstva vnitra. O této věci se však mnoho nezmiňuje prof. Antonín Profous ve své knize „Místní jména v Čechách. Jejich vznik,…