Socha Panny Marie Karlovské v Pardubicích Tato barokní pískovcová socha bohorodičky, která je zpodobněna jako těhotná žena a dříve nosila nápis: „EX SVMPTIBVS BRANDL STEINIANIS Renovirt 1814.“, by měla pocházet z počátku 18. století, podle některých pramenů a datace na podstavci přímo z roku 1727 (jiné prameny uvádějí rok 1717), i když její tvůrce není znám (někteří autoři uvažují o tom, že by jím mohl být litomyšlský sochař Jiří Pacák, přitaženou za vlasy je teorie o autorství Jakuba Teplého, známého zásadní úpravou pardubického mariánského sloupu z roku 1777, protože poté by musela být plastika o mnoho let mladší). Stejně tak její původní položení a neznámý zůstává rovněž její osud do její obnovy ve výše zmíněném roce 1814.Později stávala před domem čp. 94 na tzv. Chrudimské silnici, později známé jako Královské (od roku 1874), Wilsonově (od roku 1918) a dnešní třídě Míru, a to přímo proti tamní soše sv. Jana Nepomuckého, což dokazuje zmínka v knize „Dějiny ##:a href="//www.turistika.cz… Tato barokní pískovcová socha bohorodičky, která je zpodobněna jako těhotná žena a dříve nosila nápis: „EX SVMPTIBVS BRANDL STEINIANIS Renovirt 1814.“, by měla pocházet z počátku 18. století, podle některých pramenů a datace na podstavci přímo z roku 1727 (jiné prameny uvádějí rok 1717), i když její tvůrce není znám (někteří autoři uvažují o tom, že by jím mohl být litomyšlský sochař Jiří Pacák, přitaženou za vlasy je teorie o autorství Jakuba Teplého, známého zásadní úpravou pardubického mariánského sloupu z roku 1777, protože poté by musela být plastika o mnoho let mladší). Stejně tak její původní položení a neznámý zůstává rovněž její osud do její obnovy ve výše zmíněném roce 1814.Později stávala před domem čp. 94 na tzv. Chrudimské silnici, později známé jako Královské (od roku 1874), Wilsonově (od roku 1918) a dnešní třídě Míru, a to přímo proti tamní soše sv. Jana Nepomuckého, což dokazuje zmínka v knize „Dějiny ##:a href="//www.turistika.cz…