Mírov – Pomník obětem nacismu Ačkoliv v současné době si velká část tuzemců hrad a kriminál na Mírově spojuje s poněkud bulvárně spropagovaným útěkem vraha Kájínka, historie pevnosti je daleko pohnutější. Ačkoliv jde v jádru o gotický hrad, jeho současná podoba asi nejvíc odpovídá renesančním a barokním úpravám někdy v16. a 17. století. Protože již v té době hrad ztrácel vojenský význam (válčilo se víc v poli), postupně začal sloužit k účelům vlastně opačným, než se hrady užívaly původně. Nejdřív byl účel hradů, aby se nikdo nedostal dovnitř, po změně užívání hrad sloužil, aby s nikdo nedostal ven. Protože v průběhu let střídal majitele, dlouhá léta patřil do církevních majetků, takže si zde své tresty odpykávali i provinilí duchovní. Jedním z vězňů byl i šumperský děkan Lautner, upálená v Mohelnici pro čarodějnictví. Ještě jako pevnost se Mírov chystal v dobách Prusko-rakouských (1741) po té již víceméně sloužil jako kartouza, kdy sem byli i převezeni vězni z jiného biskupského hradu- Hukvald. Vojensky byl hrad ještě… Ačkoliv v současné době si velká část tuzemců hrad a kriminál na Mírově spojuje s poněkud bulvárně spropagovaným útěkem vraha Kájínka, historie pevnosti je daleko pohnutější. Ačkoliv jde v jádru o gotický hrad, jeho současná podoba asi nejvíc odpovídá renesančním a barokním úpravám někdy v16. a 17. století. Protože již v té době hrad ztrácel vojenský význam (válčilo se víc v poli), postupně začal sloužit k účelům vlastně opačným, než se hrady užívaly původně. Nejdřív byl účel hradů, aby se nikdo nedostal dovnitř, po změně užívání hrad sloužil, aby s nikdo nedostal ven. Protože v průběhu let střídal majitele, dlouhá léta patřil do církevních majetků, takže si zde své tresty odpykávali i provinilí duchovní. Jedním z vězňů byl i šumperský děkan Lautner, upálená v Mohelnici pro čarodějnictví. Ještě jako pevnost se Mírov chystal v dobách Prusko-rakouských (1741) po té již víceméně sloužil jako kartouza, kdy sem byli i převezeni vězni z jiného biskupského hradu- Hukvald. Vojensky byl hrad ještě…