Fara v Kratonohách Kratonohy mívaly svého faráře již ve 14. století, a tak si z toho můžeme odvodit to, že se zde tehdy nacházela i fara. Její dispozici neznáme, ale soudí se, že se nacházela přibližně v místech současného objektu, i když původně se jednalo o dřevěný přízemní dům, který byl posléze obohacen o 2. poschodí.První, i když nepřímou zmínku o místním plebánovi nalezneme v roce 1351, kdy byla část vsi o výměře 18 1/2 lánu a zároveň i podacího práva prodána Perchtou z Kostomlat, matkou Půty z Častolovic, svatojiřskému klášteru v Hradci Králové, který se pak právě o podací právo dělil s Častolovskými, což můžeme vidět roku 1374, kdy došlo ke směně míst mezi zdejším plebánem Janem a pražským oltářníkem Jiljím a ta byla schválena svatojiřskou převorkou a Půtou z Častolovic. Nový plebán však brzy zemřel a v roce 1380 byl na jeho místo prezentován kněz Václav, a to Markétou, manželkou Půty z Častolovic. Ještě téhož roku došlo k jeho výměně a ohledně nového plebána… Kratonohy mívaly svého faráře již ve 14. století, a tak si z toho můžeme odvodit to, že se zde tehdy nacházela i fara. Její dispozici neznáme, ale soudí se, že se nacházela přibližně v místech současného objektu, i když původně se jednalo o dřevěný přízemní dům, který byl posléze obohacen o 2. poschodí.První, i když nepřímou zmínku o místním plebánovi nalezneme v roce 1351, kdy byla část vsi o výměře 18 1/2 lánu a zároveň i podacího práva prodána Perchtou z Kostomlat, matkou Půty z Častolovic, svatojiřskému klášteru v Hradci Králové, který se pak právě o podací právo dělil s Častolovskými, což můžeme vidět roku 1374, kdy došlo ke směně míst mezi zdejším plebánem Janem a pražským oltářníkem Jiljím a ta byla schválena svatojiřskou převorkou a Půtou z Častolovic. Nový plebán však brzy zemřel a v roce 1380 byl na jeho místo prezentován kněz Václav, a to Markétou, manželkou Půty z Častolovic. Ještě téhož roku došlo k jeho výměně a ohledně nového plebána…