Zámek v Kratonohách Na místě zámku se nacházela nejspíše již ve 13. nebo 14. století tvrz, nejprve celá dřevěná a později byla předělána do kamene. Jak to tak u podobných objektů bývá, i její historii nejlépe nastínil profesor August Sedláček ve svém díle „Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl pátý. Podkrkonoší“, jež vyšlo v roce 1887:„KRATONOHY.Úpravná ves Kratonohy (původně Kratonozi, přezdívka podobná, jako Kratonosi pro vesnici zašlou u Nymburka) jest východně od Chlumce. Na místě bývalé tvrze stojí zámeček, stavení beze zvláštního stavitelského rázu; spíše jest podívání hoden vnitřek kostela. Tu zraky příchozího upoutají kazatelna postavená na způsob velryby, v jejímž jícnu kazatel stojí, a oltář s výklenkem, v němž jest socha sv. Jakuba, vykládaný rozličným namnoze i vzácným kamením, mušlemi a šneky. Jest prý to napodobení hrobky sv. Jakuba Kompostelského.Z držitelů této vsi známi jsou k r. 1318-1323 Licek, Sezema, Mikuláš, Licek a… Na místě zámku se nacházela nejspíše již ve 13. nebo 14. století tvrz, nejprve celá dřevěná a později byla předělána do kamene. Jak to tak u podobných objektů bývá, i její historii nejlépe nastínil profesor August Sedláček ve svém díle „Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl pátý. Podkrkonoší“, jež vyšlo v roce 1887:„KRATONOHY.Úpravná ves Kratonohy (původně Kratonozi, přezdívka podobná, jako Kratonosi pro vesnici zašlou u Nymburka) jest východně od Chlumce. Na místě bývalé tvrze stojí zámeček, stavení beze zvláštního stavitelského rázu; spíše jest podívání hoden vnitřek kostela. Tu zraky příchozího upoutají kazatelna postavená na způsob velryby, v jejímž jícnu kazatel stojí, a oltář s výklenkem, v němž jest socha sv. Jakuba, vykládaný rozličným namnoze i vzácným kamením, mušlemi a šneky. Jest prý to napodobení hrobky sv. Jakuba Kompostelského.Z držitelů této vsi známi jsou k r. 1318-1323 Licek, Sezema, Mikuláš, Licek a…