Nová libeňská synagoga v Praze Udává se, že libeňská židovská čtvrť byla po staroměstském Josefově druhým nejvýznamnějším židovským osídlením na území dnešního hlavního města Prahy. Vznikla kolem roku 1746, kdy císařovna Marie Terezie vypověděla Židy z Prahy a vykázala jim stálé bydliště v nizko položené Libni, jež díky své poloze trpěla častými povodněmi. Nacházela se přibližně v místech současných ulic Voctářovy, Koželužské, Vojanovy a zaniklých ulic Jirchářské a Kožní. Jak tehdy Libeň vypadala, tak to nám ukazuje I. vojenské mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c107). Nedlouho poté byl sice vypovídací příkaz zrušen, ale mnozí osídlenci se již do Prahy nevrátili a zůstali v Libni, kde bychom koncem 18. století napočítali 126 židovských rodin.Jakýmsi… Udává se, že libeňská židovská čtvrť byla po staroměstském Josefově druhým nejvýznamnějším židovským osídlením na území dnešního hlavního města Prahy. Vznikla kolem roku 1746, kdy císařovna Marie Terezie vypověděla Židy z Prahy a vykázala jim stálé bydliště v nizko položené Libni, jež díky své poloze trpěla častými povodněmi. Nacházela se přibližně v místech současných ulic Voctářovy, Koželužské, Vojanovy a zaniklých ulic Jirchářské a Kožní. Jak tehdy Libeň vypadala, tak to nám ukazuje I. vojenské mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c107). Nedlouho poté byl sice vypovídací příkaz zrušen, ale mnozí osídlenci se již do Prahy nevrátili a zůstali v Libni, kde bychom koncem 18. století napočítali 126 židovských rodin.Jakýmsi…