Sicílie – XII. část (Cáccamo, Solunto) Neočekávaně brzo je kolem nás čilý ruch a tak vstáváme do sobotního rána v 6 hodin 30 minut (teplota + 9°C). Po silnici č. 285 se vydáváme na sever, u města Termini Imerese podjíždíme dálnici a blížíme se k moři. Okolo sedmé hodiny nás zaujal u silnice stojící zajímavý objekt. Hrad či strážní věž je však oplocen a nepřístupný, tak alespoň fotografujeme. Brzy přijíždíme do města Bagheria, kde hledáme odbočku směr Solunto. Na jedné křižovatce ji vidíme, avšak na další již chybí. Podle mapy je jasné, že by se komplex měl nacházet na výběžku do moře a tudíž se nabízí při pohledu na krajinu jediné místo. Jedeme po úzké silnici do kopce a po mírném váhání nakonec v 7 hodin 30 minut přijíždíme k bráně, která je ale ještě zavřena. Sušíme věci na sluníčku, snídáme a posléze upravujeme batohy, jelikož dnes vracíme auto.   V půl deváté popojíždíme nahoru na parkoviště k návštěvnickému centru. Někteří ze zaměstnanců nám ukazují, že je ještě zavřeno, což… Neočekávaně brzo je kolem nás čilý ruch a tak vstáváme do sobotního rána v 6 hodin 30 minut (teplota + 9°C). Po silnici č. 285 se vydáváme na sever, u města Termini Imerese podjíždíme dálnici a blížíme se k moři. Okolo sedmé hodiny nás zaujal u silnice stojící zajímavý objekt. Hrad či strážní věž je však oplocen a nepřístupný, tak alespoň fotografujeme. Brzy přijíždíme do města Bagheria, kde hledáme odbočku směr Solunto. Na jedné křižovatce ji vidíme, avšak na další již chybí. Podle mapy je jasné, že by se komplex měl nacházet na výběžku do moře a tudíž se nabízí při pohledu na krajinu jediné místo. Jedeme po úzké silnici do kopce a po mírném váhání nakonec v 7 hodin 30 minut přijíždíme k bráně, která je ale ještě zavřena. Sušíme věci na sluníčku, snídáme a posléze upravujeme batohy, jelikož dnes vracíme auto.   V půl deváté popojíždíme nahoru na parkoviště k návštěvnickému centru. Někteří ze zaměstnanců nám ukazují, že je ještě zavřeno, což…