Masarykovy sady v Jaroměři Tato lokalita je dodnes nazývána jako „Ostrov“ či „Na Ostrově“, a to proto, že od nepaměti skutečně bývala ostrovem, který se rozkládal mezi tokem řeky Labe a Mlýnským náhonem, který vedl z Labe vodu na mlýn čp. 159, který tu existoval již v 17. století, neboť v roce 1637 ho zakoupil Krištof Šturma. Krásně to můžeme vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 od geometra 2. třídy Franze Kraissla, kdy většinu „Ostrova“ vlastnil mlynář Václav Zouzal (psán jako Zauzal) z čp. 159. Severní příbřežní část byla obecním pozemkem, stejně tak místo na východ od cesty, jež procházela lokalitou a spojovala vlastní Jaroměř s tzv. Zadní Obcí. To bylo obcí pravidelně pronajímáno. Byla tu pole, zahrady, sady i pastviny, jak bylo kdy potřeba. Severovýchodní část „Ostrova“ pak náležela vlastníkovi dvora čp. 201, kterým byl ve zmíněném roce 1840 Joseph Otta, a jihovýchod připadal k majetku Václava Vodičky z čp. 200.Spojení „Ostrova“ probíhalo vždy trojicí… Tato lokalita je dodnes nazývána jako „Ostrov“ či „Na Ostrově“, a to proto, že od nepaměti skutečně bývala ostrovem, který se rozkládal mezi tokem řeky Labe a Mlýnským náhonem, který vedl z Labe vodu na mlýn čp. 159, který tu existoval již v 17. století, neboť v roce 1637 ho zakoupil Krištof Šturma. Krásně to můžeme vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 od geometra 2. třídy Franze Kraissla, kdy většinu „Ostrova“ vlastnil mlynář Václav Zouzal (psán jako Zauzal) z čp. 159. Severní příbřežní část byla obecním pozemkem, stejně tak místo na východ od cesty, jež procházela lokalitou a spojovala vlastní Jaroměř s tzv. Zadní Obcí. To bylo obcí pravidelně pronajímáno. Byla tu pole, zahrady, sady i pastviny, jak bylo kdy potřeba. Severovýchodní část „Ostrova“ pak náležela vlastníkovi dvora čp. 201, kterým byl ve zmíněném roce 1840 Joseph Otta, a jihovýchod připadal k majetku Václava Vodičky z čp. 200.Spojení „Ostrova“ probíhalo vždy trojicí…