Litovel – Jez ř.km. 262,1, Morava Na rozdíl od největší české řeky (Vltavy) je ta největší moravská řeka, tedy Morava prosta větších vodohospodářských staveb. Tedy přehrad. Ty suplují po celém toku různě roztroušené jezy, ačkoliv hlavně na dolním toku už některé z těchto jezů dosahují slušných rozměrů a v těch případech by se skoro o přehradách i dalo uvažovat (namátkou Spytihněv nebo Hodonín). Protože ale řeka je poměrně slušným zdrojem energie, v různých místech se k využití této síly stavělo celkem dosti jezů, které část vody odebíraly k různým zařízením. Poměrně výraznou stavbou tohoto druhu je i jez na říčním kilometru 262,1. Řeky se neměří od začátku (tedy pramene), ale od konce, v našem případě od soutoku s Dunajem. Jde o poměrně vysoký betonový jez s kamennými prvky. Výška přepadu je (dle stavu vody) 2,9-3,3m. Šířka hlavního stupně je cca 24 m. Na pravé straně jezu je v hlavním toku pomocná propust, šikmo od ní je hlavní propust, která reguluje průtok do kanálu, který přivádí vedu do litovelské… Na rozdíl od největší české řeky (Vltavy) je ta největší moravská řeka, tedy Morava prosta větších vodohospodářských staveb. Tedy přehrad. Ty suplují po celém toku různě roztroušené jezy, ačkoliv hlavně na dolním toku už některé z těchto jezů dosahují slušných rozměrů a v těch případech by se skoro o přehradách i dalo uvažovat (namátkou Spytihněv nebo Hodonín). Protože ale řeka je poměrně slušným zdrojem energie, v různých místech se k využití této síly stavělo celkem dosti jezů, které část vody odebíraly k různým zařízením. Poměrně výraznou stavbou tohoto druhu je i jez na říčním kilometru 262,1. Řeky se neměří od začátku (tedy pramene), ale od konce, v našem případě od soutoku s Dunajem. Jde o poměrně vysoký betonový jez s kamennými prvky. Výška přepadu je (dle stavu vody) 2,9-3,3m. Šířka hlavního stupně je cca 24 m. Na pravé straně jezu je v hlavním toku pomocná propust, šikmo od ní je hlavní propust, která reguluje průtok do kanálu, který přivádí vedu do litovelské…